Kontaminace svaloviny ryb tÄĹžkĂ˝mi kovy pĹedstavuje potenciĂĄlnĂ riziko pro konzumenty ryb. Ĺeky protĂŠkajĂcĂ ĂşzemĂm s velkĂ˝mi aglomeracemi a silnĂ˝m prĹŻmyslovĂ˝m vyuĹžitĂm bĂ˝vajĂ Äasto velmi zatĂĹženĂŠ, zvlĂĄĹĄtÄ rtutĂ, olovem a kadmiem. Ĺeka Jihlava protĂŠkĂĄ nÄkolika mÄsty s vĂ˝raznou prĹŻmyslovou aktivitou, napĹĂklad Jihlavou a TĹebĂÄĂ. Tato Ĺeka bĂ˝vala v minulosti Äasto oznaÄovĂĄna jako silnÄ zneÄiĹĄtÄnĂĄ, nejvĂce rtutĂ v Ăşseku nad vodnĂmi dĂly DaleĹĄice a Mohelno.CĂlem tohoto sledovĂĄnĂ bylo zjiĹĄtÄnĂ obsahu tÄĹžkĂ˝ch kovĹŻ ve svalovinÄ ryb ĹžijĂcĂch nad a pod vodnĂmi dĂly DaleĹĄice a Mohelno a posouzenĂ vlivu tÄchto vodnĂch dÄl na ĂşroveĹ kontaminace ryb. Pro upĹesnÄnĂ situace na toku byl zjiĹĄĹĽovĂĄn obsah tÄĹžkĂ˝ch kovĹŻ ve vodÄ, sedimentu dna a zoobentosu na obou lokalitĂĄch.Monitoring byl zamÄĹen na tyto kovy: Hg, Pb, Cd, Cu, Cr, Ni a Zn. Vzorky vody, sedimentu dna, zoobentosu a rybĂ svaloviny byly odebrĂĄny v prĹŻbÄhu roku 2007 ze dvou lokalit Ĺeky Jihlavy: Vladislav (odbÄr 15. srpna) nad vodnĂmi dĂly DaleĹĄice a Mohelno, nedaleko mÄsta TĹebĂÄ a HrubĹĄice (odbÄr 25. kvÄtna) pod vodnĂmi nĂĄdrĹžemi. Vzorky vody byly odebrĂĄny do 1,5 l polyetylenovĂ˝ch lahvĂ. Vzorky sedimentu dna a zoobentosu byly odebrĂĄny jako smÄsnĂŠ vzorky napĹĂÄ lokalitami, dle standardnĂch metodik (EN ISO 27828). Jako ichtyoindikĂĄtor byla zvolena parma obecnĂĄ (Barbus barbus), jelec tlouĹĄĹĽ (Leuciscus cephalus) a pstruh obecnĂ˝ (Salmo trutta m. fario). Vzorky ryb byly zĂskĂĄny za pouĹžitĂ standardnĂch metod odlovu elektrickĂ˝m agregĂĄtem, sedm jedincĹŻ od kaĹždĂŠho sledovanĂŠho druhu ryb. Svalovina ryb byla odebĂrĂĄna individuĂĄlnÄ z levĂŠ hĹbetnĂ ÄĂĄsti trupu kaĹždĂŠ ryby bez kĹŻĹže. Obsah sledovanĂ˝ch kovĹŻ byl stanoven na Ăstavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v BrnÄ za pouĹžitĂ pĹĂstrojĹŻ AMA 254, SPECTR AA-30 a AA-300. ZjiĹĄtÄnĂŠ vĂ˝sledky byly statisticky vyhodnoceny v programu Unistat 5.1 metodami ANOVA a Tukey HSD (P < 0,05). ZĂskanĂŠ vĂ˝sledky byly porovnĂĄny se smÄrnicĂ EU 221/2002/EC, mnoĹžstvĂ bezpeÄnÄ konzumovatelnĂŠ svaloviny ryb bylo vypoÄĂtĂĄno za uĹžitĂ metodiky WHO (smÄrnice Ä. 837).PĹi porovnĂĄnĂ zjiĹĄtÄnĂ˝ch koncentracĂ jednotlivĂ˝ch kovĹŻ s platnou legislativou (smÄrnice 2005/78/EC, naĹĂzenĂ vlĂĄdy Ä. 229/2007 Sb., a vyhlĂĄĹĄka Ä. 305/2004 Sb.) jsme nalezli pĹekroÄenĂ˝ limit pro obsah rtuti ve vodÄ (limit 0.1 μg / l). DĂĄle jsme zjistili, Ĺže obsah rtuti ve vodÄ na lokalitÄ Vladislav (2.00 μg / l) byl dvakrĂĄt vyĹĄĹĄĂ neĹž na lokalitÄ HrubĹĄice (0.99 μg / l). V sedimentu dna na lokalitÄ HrubĹĄice byl zjiĹĄtÄn vyĹĄĹĄĂ obsah niklu neĹž na lokalitÄ Vladislav, kde bylo naopak vyĹĄĹĄĂ mnoĹžstvĂ kadmia, olova, chromu a niklu. Obsah rtuti byl na obou lokalitĂĄch podobnĂ˝. Velmi vysokĂ˝ obsah tÄĹžkĂ˝ch kovĹŻ v sedimentu znamenĂĄ potenciĂĄlnĂ nebezpeÄĂ s ohledem na nenadĂĄlĂŠ uvolnÄnĂ bÄhem nĂĄhlĂ˝ch zmÄn chemismu vody, zejmĂŠna pH.Z hlediska obsahu jednotlivĂ˝ch kovĹŻ v rybĂ svalovinÄ byly zjiĹĄtÄny nĂĄsledujĂcĂ skuteÄnosti. Na lokalitÄ Vladislav byl nalezen ve svalovinÄ parmy i tlouĹĄtÄ statisticky prĹŻkaznÄ vyĹĄĹĄĂ obsah Hg (0,155 ± 0,012 mg / kg a 0,163 ± 0,064 mg / kg) oproti lokalitÄ HrubĹĄice (0,073 ± 0,035 mg / kg a 0,095 ± 0,082 mg / kg). PodobnĂĄ situace byla i v pĹĂpadÄ kadmia u jelce tlouĹĄtÄ (0,062 ± 0,140 mg / kg ve Vladislavi a 0,006 ± 0,002 mg / kg v HrubĹĄicĂch), naopak na lokalitÄ HrubĹĄice byl u parmy zjiĹĄtÄn statisticky prĹŻkaznÄ vyĹĄĹĄĂ obsah Ni (0,109 ± 0,040 mg / kg) oproti Vladislavi (0,050 ± 0,017 mg / kg). DĂĄle byl u parmy i jelce tlouĹĄtÄ zjiĹĄtÄn statisticky vyĹĄĹĄĂ obsah olova na lokalitÄ HrubĹĄice (0,155 ± 0,048 mg / kg u parmy a 0,182 ± 0,110 mg / kg u tlouĹĄtÄ) neĹž na lokalitÄ Vladislav (0,050 ± 0,017 mg / kg a 0,064 ± 0,005 mg / kg). VyĹĄĹĄĂ obsah olova ve svalovinÄ ryb pod pĹehradnĂmi nĂĄdrĹžemi DaleĹĄice a Mohelno nekoresponduje s koncentracemi tohoto kovu v sedimentu dna a nĂĄslednÄ i v zoobentosu, jeĹž jsou v tĂŠto oblasti relativnÄ nĂzkĂŠ ve srovnĂĄnĂ s lokalitou nad nĂĄdrĹžemi.VĂ˝poÄet maximĂĄlnĂch tolerovanĂ˝ch mnoĹžstvĂ zkonzumovanĂŠ svaloviny ryb dle platnĂ˝ch pĹedpisĹŻ FAO/WHO odhalil, Ĺže na obou lokalitĂĄch byla limitujĂcĂm prvkem rtuĹĽ. NejniŞťà tolerovanĂŠ mnoĹžstvĂ bylo nalezeno v pĹĂpadÄ jelce tlouĹĄtÄ a parmy obecnĂŠ na lokalitÄ Vladislav (1,94 kg a 1,84 kg na osobu tĂ˝dnÄ). V souÄasnĂŠ dobÄ, s ohledem na mnoĹžstvĂ lovenĂ˝ch ryb v tomto revĂru (v prĹŻmÄru 90 kusĹŻ jelce tlouĹĄtÄ o celkovĂŠ hmotnosti 76,30 kg a 35 kusĹŻ parmy obecnĂŠ s celkovou hmotnostĂ 51,90 kg roÄnÄ) lze konzumaci rybĂ svaloviny z tÄchto lokalit povaĹžovat za relativnÄ bezpeÄnou, v souvislosti se vzrĹŻstajĂcĂm rybĂĄĹskĂ˝m tlakem vĹĄak mĹŻĹže do budoucna znamenat urÄitĂŠ riziko.
Read full abstract