1. Uvod Zdravi pracovniků je ovlivněno nejrůznějsimi rizikovými faktory, ktere působi jak na fyzicke tak i dusevni zdravi pracovniků. Dusevni zdravi pracovniků je ovlivněno zejmena pracovnim stresem. Stres je způsoben mimo jine nepřiměřeným mnostvim prace, spatnými vztahy na pracovisti, psychickým nebo fyzickým nasilim, sexualnim obtěovanim. Pracovni stres, zvlastě pokud je dlouhodobý, můe mit nasledně vliv i na fyzicke zdravi pracovnika. Pracovnici mohou být take vystaveni na pracovisti vysoke fyzicke zatěi, zvýsenemu nebezpeci urazů, prachu, různým chemickým latkam, toxickým výparům, hluku nebo zařeni. Působeni těchto rizikových faktorů ovlivňuje fyzicke zdravi pracovniků a můe vest k muskuloskeletalnim porucham, ke zvýsenemu výskytu akutnich a chronických onemocněni, omezeni dennich aktivit a i ke snieni průměrne delky ivota. Z bezpecnostniho a zdravotniho hlediska jsou v evropskem měřitku stale největsim problemem pracovni urazy. V soucasne době dochazi na evropskem trhu prace kadý rok v průměru k 5,5 tisici smrtelným pracovnim urazům a 4,5 milionům nesmrtelným urazům, ktere jsou z hlediska pracovni neschopnosti delsi ne 3 dny. S pracovnimi urazy je take spojena ztrata 150 milionů pracovnich dni. Pracovni urazy představuji obrovske naklady ve formě výdajů, ktere jsou spojene s lecenim nemoci a rehabilitaci, ztraty přijmu v připadě neschopnosti, ztraty výroby nebo kvality produkce, ale take představuji naklady z hlediska utrpeni pracovniků a jejich rodin a snieni blahobytu z důvodu předcasneho umrti (Mossink a Greef, 2002). Pracovni urazy jsou tedy znacnou ekonomickou zatěi nejenom pro samotne pracovniky a fi rmy, ale take pro celou spolecnost. Některe z těchto nakladů, jako je napřiklad ztrata pracovnich dnů a ztrata přijmu, jsou měřitelne a mohou být snadno vyjadřeny v peněnich jednotkach. Nicmeně znacna cast ekonomických efektů, ktera je spojena s pracovnimi urazy, je skryta nebo ji nelze přimo ocenit. Zejmena se jedna o efekty, ktere představuji dopady na změnu blahobytu pracovniků v důsledku pracovniho onemocněni ci urazu nebo předcasneho umrti. Z důvodu, e některa rizika mohou vest k předcasným umrtim, jsou tak ekonomove konfrontovani otazkou ekonomicke hodnoty ivota a zachrany ivota. Konvencni přistup k oceňovani umrtnosti je zaloen na odhadovani ochoty platit nebo ochoty přijimat kompenzace za změnu rizika umrti. Tento odhad je převeden na hodnotu
Read full abstract