Hodnocení smrtelných rizik na trhu práce: studie hedonické mzdy v ČR

Abstract

1. Uvod Zdravi pracovniků je ovlivněno nejrůznějsimi rizikovými faktory, ktere působi jak na fyzicke tak i dusevni zdravi pracovniků. Dusevni zdravi pracovniků je ovlivněno zejmena pracovnim stresem. Stres je způsoben mimo jine nepřiměřeným množstvim prace, spatnými vztahy na pracovisti, psychickým nebo fyzickým nasilim, sexualnim obtěžovanim. Pracovni stres, zvlastě pokud je dlouhodobý, může mit nasledně vliv i na fyzicke zdravi pracovnika. Pracovnici mohou být take vystaveni na pracovisti vysoke fyzicke zatěži, zvýsenemu nebezpeci urazů, prachu, různým chemickým latkam, toxickým výparům, hluku nebo zařeni. Působeni těchto rizikových faktorů ovlivňuje fyzicke zdravi pracovniků a může vest k muskuloskeletalnim porucham, ke zvýsenemu výskytu akutnich a chronických onemocněni, omezeni dennich aktivit a i ke sniženi průměrne delky života. Z bezpecnostniho a zdravotniho hlediska jsou v evropskem měřitku stale největsim problemem pracovni urazy. V soucasne době dochazi na evropskem trhu prace každý rok v průměru k 5,5 tisici smrtelným pracovnim urazům a 4,5 milionům nesmrtelným urazům, ktere jsou z hlediska pracovni neschopnosti delsi než 3 dny. S pracovnimi urazy je take spojena ztrata 150 milionů pracovnich dni. Pracovni urazy představuji obrovske naklady ve formě výdajů, ktere jsou spojene s lecenim nemoci a rehabilitaci, ztraty přijmu v připadě neschopnosti, ztraty výroby nebo kvality produkce, ale take představuji naklady z hlediska utrpeni pracovniků a jejich rodin a sniženi blahobytu z důvodu předcasneho umrti (Mossink a Greef, 2002). Pracovni urazy jsou tedy znacnou ekonomickou zatěži nejenom pro samotne pracovniky a fi rmy, ale take pro celou spolecnost. Některe z těchto nakladů, jako je napřiklad ztrata pracovnich dnů a ztrata přijmu, jsou měřitelne a mohou být snadno vyjadřeny v peněžnich jednotkach. Nicmeně znacna cast ekonomických efektů, ktera je spojena s pracovnimi urazy, je skryta nebo ji nelze přimo ocenit. Zejmena se jedna o efekty, ktere představuji dopady na změnu blahobytu pracovniků v důsledku pracovniho onemocněni ci urazu nebo předcasneho umrti. Z důvodu, že některa rizika mohou vest k předcasným umrtim, jsou tak ekonomove konfrontovani otazkou ekonomicke hodnoty života a zachrany života. Konvencni přistup k oceňovani umrtnosti je založen na odhadovani ochoty platit nebo ochoty přijimat kompenzace za změnu rizika umrti. Tento odhad je převeden na hodnotu