Abstract
The issue whether to legally recognize the tragic events of 1915 in Eastern Anatolia as a genocide remains a key political issue which drives an edge between Armenia and the Republic of Turkey. Through their European diaspora communities, the issue has also entered the domain of the European Union (EU), becoming even more controversial as Turkey is in the process of hotly contested EU accession talks. The present article uses the instruments of discourse analysis to focus on the current perceptions of the Armenian genocide in the various countries involved, specifically within the EU, Armenia and Turkey, in order to explore the political rationale behind the commitment of various states to recognize or deny the aforementioned historical events as an act of genocide. After providing a brief historical overview of the 1915 events, we analyse internal EU perceptions of the “reality” of the Armenian genocide recognition, primarily in relation to Turkey's accession efforts. We then focus on the domestic discourses in Armenia and Turkey, with the goal of shedding light on the rationale behind both Yerevan's encouragement of genocide recognition and Ankara's unwillingness to recognize the genocide, as well as on the political implications of recognition and denial.
Highlights
The issue whether to legally recognize the tragic events of 1915 in Eastern Anatolia as a genocide remains a key political issue which drives an edge between Armenia and the Republic of Turkey
Zatímco studií věnujících se arménské genocidě z historiografického či historickopolitického hlediska je dostatek, přičemž řada z nich sklouzává, či dokonce prvoplánově obhajuje arménský či turecký pohled na věc,4 problematika samotné konstrukce diskurzů arménské genocidy v jednotlivých národních komunitách a dopad těchto diskurzů na mezinárodní politiku je v politickovědní literatuře stále relativně poddimenzována
Richmond 2013; Bullough 2010: 15–144), o jejíž uznání Ruskem usilují představitelé čerkeského exilu v Turecku a jimž se dostává silné podpory z Gruzie (Siroky, Dzutsev 2012; Lomsadze 2011), případně masakr etnicky ázerbájdžánského obyvatelstva v městečku Chodžaly během války o Náhorní Karabach, který byl veden arménskými jednotkami a jejž ázerbájdžánská strana systematicky označuje za genocidu
Summary
Problematika arménské genocidy se pochopitelně nejvíce dotýká dvou národních společenství, tureckého a arménského, jejichž příslušníci byli před téměř sto lety hlavními aktéry událostí, které jsou jako arménská genocida nazývány. Proto byly právě členské země Evropské unie vedle Arménie a Turecka vybrány jako třetí případová studie, na níž budeme diskurz arménské genocidy sledovat. Studovat takto chápaný diskurz lze ovšem pouze přes dílčí výpovědi, avšak v tomto případě, na rozdíl od jiných typů diskurzivní analýzy, není předmětem studia lingvistická stránka textu, ale pouze jeho obsah (Nekvapil 2006: 264); jedná se spíše o dlouhodobé sledování mnoha informačních kanálů, kladení jednotlivých vyjádření vedle sebe a jejich porovnávání (Beneš 2008: 106). Zejména v případě Turecka se ovšem objevila vyjádření, která dominantnímu diskurzu značně odporovala, a v našem textu tak v tomto případě vystupují v zásadě dva odlišné diskurzy arménské genocidy, ilustrované zcela rozdílnými vyjádřeními.
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callMore From: Středoevropské politické studie Central European Political Studies Review
Disclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
