V roce 2009 byl v Polsku zaveden nový systém školní evaluace, který se skládá ze dvou částí: z autoevaluace, na níž se podílí tým učitelů, a z externí evaluace realizované proškolenými inspektory. Tento z působ eva-luace odráží jak angažované a autonomní sebehodnocení, tak nezaujaté externí hodnocení. Výsledný produkt, z práva sepsaná skupinou inspektorů, je pak směsicí hlasů a zájmů, které jsou analyzovány na základě státem nastavených standardů.V rovině teoretického uvažování se naše zkoumání systému školní inspekce přibližuje proslavené ana-lýze nemocniční dokumentace Harolda Garfinkela, která je nahlížena jako výsledek vyjednávání mezi pacientem a nemocnicí (2007). Abychom mohli oddělit jednotlivé úrovně reinterpretovaných interpretací, a odlišit tak hlasy jednotlivých zainteresovaných skupin, které spolu často bývají v konfliktu (jedná se o skupiny učitelů, žáků, rodičů či zřizovatelů), museli jsme porozumět především diskurzivní rovině textu.Následně jsme obrátili pozornost do budoucna, kde lze uvažovat o třech rozdílných scénářích (založe- ných na multi-dimenzionální analýze), které mohou být popsány metaforami dozorce, průvodce a partnera. Tyto tři modely jsme pak testovali za využití dat získaných externí evaluací a post-evaluací.