ObecnÄ je nadmoĹskĂĄ výťka chovu dojnic inherentnĂm a kumulativnĂm faktorem, kterĂ˝ mĹŻĹže ovlivnit vĂ˝znamnÄ faremnĂ podmĂnky a tĂm produkci i kvalitu mlĂŠka. Je tvoĹen prĹŻmÄrnou roÄnĂ teplotou, Ăşhrnem roÄnĂch srĂĄĹžek, dĂŠlkou doby sluneÄnĂho svitu a dalĹĄĂmi poloĹžkami ve smyslu klimatu a poÄasĂ. CelkovÄ mĹŻĹže mĂt pĹĂmĂ˝ vliv na tepelnĂŠ stresy dojnic a rezistenci napĹ. vĹŻÄi mastitidĂĄm a nepĹĂmĂ˝ na mlĂŠÄnou uĹžitkovost prostĹednictvĂm pĹŻdnĂch podmĂnek a skladby krmnĂ˝ch pĂcnin. Jako faktor ji lze ovĹĄem jen omezenÄ ovlivĹovat, vystupuje vĹĄak vĹždy do popĹedĂ zĂĄjmu v rĂĄmci diskusĂ o struktuĹe stĂĄtnĂch podpor do chovu dojnic a jejich pĹerozdÄlenĂ. ZĂĄroveĹ je zahrnuta nepĹĂmo v diskusi o udrĹžitelnĂŠm, ĹĄetrnĂŠm zemÄdÄlstvĂ v tzv. LFA (mĂŠnÄ pĹĂznivĂ˝ch oblastech). Jako pĹĂspÄvek k tĂŠto diskusi bylo srovnĂĄno sloĹženĂ a kvalita mlĂŠka ze sedmi modelovĂ˝ch chovĹŻ v nĂĹžinnĂ˝ch (N, ≤ 350 m n. m.) a podhorskĂ˝ch (P > 350 m n. m.) oblastech ÄR. Z hlediska plemennĂŠho vlivu byl soubor vyrovnanĂ˝, tzn. v kaĹždĂŠ oblasti polovina zvĂĹat nĂĄleĹžela k plemeni HolĹĄtĂ˝n a polovina k plemeni ÄeskĂŠ strakatĂŠ. VýŞiva zvĂĹat modelovĂ˝ch chovĹŻ odpovĂdala oblastem a typickĂŠmu profilu výŞivy dojnic v ÄR. Byla sledovĂĄna celĂĄ Ĺada sloĹžkovĂ˝ch a technologickĂ˝ch (24) ukazatelĹŻ v individuĂĄlnĂm mlĂŠce, hygienickĂ˝ch v bazĂŠnovĂŠm mlĂŠce, smÄsnĂŠ krmnĂŠ dĂĄvce, vĂ˝kalech dojnic a senzorickĂŠ vlastnosti sĂ˝rĹŻ ĹĄvĂ˝carskĂŠho typu z modelovĂ˝ch vĂ˝rob. Celkem bylo odebrĂĄno za tĹi roky, vĹždy v letnĂ a zimnĂ krmnĂŠ sezonÄ, 240 (N) a 444 (P) individuĂĄlnĂch vzorkĹŻ mlĂŠka, 31 a 39 bazĂŠnovĂ˝ch vzorkĹŻ mlĂŠka, prĹŻmÄrnĂ˝ch vzorkĹŻ vĂ˝kalĹŻ a vzorkĹŻ smÄsnĂ˝ch krmnĂ˝ch dĂĄvek z krmnĂŠho Ĺžlabu a bylo provedeno 30 modelovĂ˝ch vĂ˝rob tvrdĂ˝ch, pĹĂrodnÄ zranĂ˝ch sĂ˝rĹŻ. Ve smyslu klimatu se chovy dojnic N a P statisticky vĂ˝znamnÄ (P < 0,01) liĹĄily v prĹŻmÄrnĂŠm roÄnĂm Ăşhrnu srĂĄĹžek (572 a 776 mm) a v prĹŻmÄrnĂŠ roÄnĂ teplotÄ (P < 0,001; 9,7 a 7,1 °C), zatĂmco se vĂ˝znamnÄ neliĹĄily v prĹŻmÄrnĂŠ roÄnĂ dobÄ sluneÄnĂho svitu (1851 a 1650 hod.; P > 0,05). VĂ˝znamnÄjĹĄĂ rozdĂly byly pozorovĂĄny u technologickĂ˝ch ukazatelĹŻ mlĂŠka jako alkoholovĂŠ stability, Äasu sĂ˝ĹenĂ a pevnosti sĂ˝Ĺeniny s vĂ˝hodou pro N oblast pro poslednÄ dva jmenovanĂŠ a pro P oblast pro alkoholovou stabilitu mlĂŠÄnĂ˝ch bĂlkovin. VĂ˝znamnÄjĹĄĂ rozdĂly byly takĂŠ u nebĂlkovinnĂ˝ch dusĂkatĂ˝ch lĂĄtek, avĹĄak bez praktickĂŠho vĂ˝znamu. VÄtĹĄinou vĹĄak byly rozdĂly v dojivosti a ve sloĹženĂ a vlastnostech mlĂŠka jako obsazĂch tuku, laktĂłzy, tukuprostĂŠ suĹĄiny, frakcĂ bĂlkovin (hrubĂ˝ch a ÄistĂ˝ch bĂlkovin, kaseinu a syrovĂĄtkovĂ˝ch bĂlkovin), moÄoviny, acetonu, elektrickĂŠ konduktivitÄ, titraÄnĂ kyselosti atd. mezi N a P nevĂ˝znamnĂŠ (P > 0,05). VĂ˝skyty termorezistentnĂch mikroorganismĹŻ a bacilĹŻ by mohly bĂ˝t vztaĹženy mezi kvalitou krmiv, kontaminacĂ vĂ˝kalĹŻ a nĂĄslednÄ mlĂŠka, pĹiÄemĹž kvalita krmiv (jejich konzervace) mĹŻĹže zĂĄviset napĹ. na srĂĄĹžkĂĄch. VĂ˝znamnĂŠ rozdĂly uvnitĹ sledovanĂ˝ch hygienickĂ˝ch ukazatelĹŻ a materiĂĄlĹŻ (krmivo, vĂ˝kaly, mlĂŠko) mezi N a P oblastmi vĹĄak nebyly pozorovĂĄny, tedy nebyly potvrzeny pĹedchozĂ hypotĂŠzy. SenzorickĂĄ kvalita sĂ˝rĹŻ byla nevĂ˝znamnÄ vyĹĄĹĄĂ v oblasti P pĹi mnohem vÄtĹĄĂ variabilitÄ, kdy nejlepĹĄĂ byla na jednĂŠ z P farem charakterizovanĂŠ vysokou kvalitou skliznÄ a konzervace travnĂch senåŞà o vysokĂŠ suĹĄinÄ. VĂ˝sledky umoĹžĹujĂ svĂ˝m charakterem doporuÄenĂ pro udrĹženĂ chovu dojnic takĂŠ v podhorskĂ˝ch oblastech, ve kterĂ˝ch byl mnohde zaznamenĂĄn jeho vĂ˝raznÄjĹĄĂ Ăşstup, pro jejich vhodnost k produkci mlĂŠka srovnatelnĂŠ kvality a moĹžnĂŠ vĂ˝hody v sĂ˝raĹstvĂ.
Read full abstract