Vlivy nadmořskÉ výšky lokality na některé chemické, zdravotní, mikrobiologické, fyzikální a technologické ukazatele kravského mléka a senzorické vlastnosti sýrů

Abstract

Obecně je nadmořskĂĄ výťka chovu dojnic inherentnĂ­m a kumulativnĂ­m faktorem, kterĂ˝ mĹŻĹže ovlivnit vĂ˝znamně faremnĂ­ podmĂ­nky a tĂ­m produkci i kvalitu mlĂŠka. Je tvořen prĹŻměrnou ročnĂ­ teplotou, Ăşhrnem ročnĂ­ch srĂĄĹžek, dĂŠlkou doby slunečnĂ­ho svitu a dalĹĄĂ­mi poloĹžkami ve smyslu klimatu a počasĂ­. Celkově mĹŻĹže mĂ­t přímĂ˝ vliv na tepelnĂŠ stresy dojnic a rezistenci např. vůči mastitidĂĄm a nepřímĂ˝ na mléčnou uĹžitkovost prostřednictvĂ­m pĹŻdnĂ­ch podmĂ­nek a skladby krmnĂ˝ch pĂ­cnin. Jako faktor ji lze ovĹĄem jen omezeně ovlivňovat, vystupuje vĹĄak vĹždy do popředĂ­ zĂĄjmu v rĂĄmci diskusĂ­ o struktuře stĂĄtnĂ­ch podpor do chovu dojnic a jejich přerozdělenĂ­. ZĂĄroveň je zahrnuta nepřímo v diskusi o udrĹžitelnĂŠm, ĹĄetrnĂŠm zemědělstvĂ­ v tzv. LFA (mĂŠně příznivĂ˝ch oblastech). Jako příspěvek k tĂŠto diskusi bylo srovnĂĄno sloĹženĂ­ a kvalita mlĂŠka ze sedmi modelovĂ˝ch chovĹŻ v nĂ­ĹžinnĂ˝ch (N, ≤ 350 m n. m.) a podhorskĂ˝ch (P > 350 m n. m.) oblastech ČR. Z hlediska plemennĂŠho vlivu byl soubor vyrovnanĂ˝, tzn. v kaĹždĂŠ oblasti polovina zvířat nĂĄleĹžela k plemeni HolĹĄtĂ˝n a polovina k plemeni ČeskĂŠ strakatĂŠ. VýŞiva zvířat modelovĂ˝ch chovĹŻ odpovĂ­dala oblastem a typickĂŠmu profilu výŞivy dojnic v ČR. Byla sledovĂĄna celĂĄ řada sloĹžkovĂ˝ch a technologickĂ˝ch (24) ukazatelĹŻ v individuĂĄlnĂ­m mlĂŠce, hygienickĂ˝ch v bazĂŠnovĂŠm mlĂŠce, směsnĂŠ krmnĂŠ dĂĄvce, vĂ˝kalech dojnic a senzorickĂŠ vlastnosti sĂ˝rĹŻ ĹĄvĂ˝carskĂŠho typu z modelovĂ˝ch vĂ˝rob. Celkem bylo odebrĂĄno za tři roky, vĹždy v letnĂ­ a zimnĂ­ krmnĂŠ sezoně, 240 (N) a 444 (P) individuĂĄlnĂ­ch vzorkĹŻ mlĂŠka, 31 a 39 bazĂŠnovĂ˝ch vzorkĹŻ mlĂŠka, prĹŻměrnĂ˝ch vzorkĹŻ vĂ˝kalĹŻ a vzorkĹŻ směsnĂ˝ch krmnĂ˝ch dĂĄvek z krmnĂŠho Ĺžlabu a bylo provedeno 30 modelovĂ˝ch vĂ˝rob tvrdĂ˝ch, přírodně zranĂ˝ch sĂ˝rĹŻ. Ve smyslu klimatu se chovy dojnic N a P statisticky vĂ˝znamně (P < 0,01) liĹĄily v prĹŻměrnĂŠm ročnĂ­m Ăşhrnu srĂĄĹžek (572 a 776 mm) a v prĹŻměrnĂŠ ročnĂ­ teplotě (P < 0,001; 9,7 a 7,1 °C), zatĂ­mco se vĂ˝znamně neliĹĄily v prĹŻměrnĂŠ ročnĂ­ době slunečnĂ­ho svitu (1851 a 1650 hod.; P > 0,05). VĂ˝znamnějĹĄĂ­ rozdĂ­ly byly pozorovĂĄny u technologickĂ˝ch ukazatelĹŻ mlĂŠka jako alkoholovĂŠ stability, času sýřenĂ­ a pevnosti sýřeniny s vĂ˝hodou pro N oblast pro posledně dva jmenovanĂŠ a pro P oblast pro alkoholovou stabilitu mléčnĂ˝ch bĂ­lkovin. VĂ˝znamnějĹĄĂ­ rozdĂ­ly byly takĂŠ u nebĂ­lkovinnĂ˝ch dusĂ­katĂ˝ch lĂĄtek, avĹĄak bez praktickĂŠho vĂ˝znamu. VětĹĄinou vĹĄak byly rozdĂ­ly v dojivosti a ve sloĹženĂ­ a vlastnostech mlĂŠka jako obsazĂ­ch tuku, laktĂłzy, tukuprostĂŠ suĹĄiny, frakcĂ­ bĂ­lkovin (hrubĂ˝ch a čistĂ˝ch bĂ­lkovin, kaseinu a syrovĂĄtkovĂ˝ch bĂ­lkovin), močoviny, acetonu, elektrickĂŠ konduktivitě, titračnĂ­ kyselosti atd. mezi N a P nevĂ˝znamnĂŠ (P > 0,05). VĂ˝skyty termorezistentnĂ­ch mikroorganismĹŻ a bacilĹŻ by mohly bĂ˝t vztaĹženy mezi kvalitou krmiv, kontaminacĂ­ vĂ˝kalĹŻ a nĂĄsledně mlĂŠka, přičemĹž kvalita krmiv (jejich konzervace) mĹŻĹže zĂĄviset např. na srĂĄĹžkĂĄch. VĂ˝znamnĂŠ rozdĂ­ly uvnitř sledovanĂ˝ch hygienickĂ˝ch ukazatelĹŻ a materiĂĄlĹŻ (krmivo, vĂ˝kaly, mlĂŠko) mezi N a P oblastmi vĹĄak nebyly pozorovĂĄny, tedy nebyly potvrzeny předchozĂ­ hypotĂŠzy. SenzorickĂĄ kvalita sĂ˝rĹŻ byla nevĂ˝znamně vyĹĄĹĄĂ­ v oblasti P při mnohem větĹĄĂ­ variabilitě, kdy nejlepĹĄĂ­ byla na jednĂŠ z P farem charakterizovanĂŠ vysokou kvalitou sklizně a konzervace travnĂ­ch senåŞí o vysokĂŠ suĹĄině. VĂ˝sledky umoŞňujĂ­ svĂ˝m charakterem doporučenĂ­ pro udrĹženĂ­ chovu dojnic takĂŠ v podhorskĂ˝ch oblastech, ve kterĂ˝ch byl mnohde zaznamenĂĄn jeho vĂ˝raznějĹĄĂ­ Ăşstup, pro jejich vhodnost k produkci mlĂŠka srovnatelnĂŠ kvality a moĹžnĂŠ vĂ˝hody v sĂ˝rařstvĂ­.