Abstract
This article examines the association between cohabiting partners’ educational homogamy and transition to marriage. This paper enriches previous studies with its comparative dimension to find out if and how the association differs in countries with different meanings of cohabitation – in Austria, Poland, and the Czech Republic. It also examines if and how the association between the transition to marriage and educational homogamy is changing over time. Using data from the first wave of the Generations and Gender Survey (GGS), the analysis shows that the transition to marriage depends on partners’ relative education only in countries where cohabitation and marriage are two very different institutions – Poland and the Czech Republic. Educational hypergamy and hypogamy are not associated with the transition in the same way. In cohabitations where the man is more educated, the probability of marriage is half that compared to homogamous cohabitations, whereas cohabitations with a more educated woman are not significantly different from homogamous cohabitations. Over time, the association between relative education and the transition to marriage has not changed.
Highlights
This article examines the association between cohabiting partners’ educational homogamy and transition to marriage
V článku je ověřována je teorie dvojité selekce, podle níž jsou nesezdaná soužití manželstvím na zkoušku sloužícím k dodatečné selekci partnerů, a teorie kulturní shody, podle které lidé v manželství jakožto dlouhodobém svazku preferují stejně vzdělané jedince (Blackwell a Lichter 2004; Mäenpää 2015; Schwartz 2010)
EAGLY. 2015. „A Sociocultural Framework for Understanding Partner Preferences of Women and Men: Integration of Concepts and Evidence.“ European Review of Social Psychology 26(1): 328–373
Summary
V tom, zda vznikne partnerství vzdělanostně homogamní, hypogamní nebo hypergamní, hrají roli faktory individuální, strukturální a sociální (Katrňák 2008a). Podle Mäenpää (2015) mohou mít muži ve vzdělanostně hypogamních vztazích výhodu v jiném měřítku socioekonomického statusu, například v příjmu, a vzdělání ženy proto nemusí být pro muže problém. Genderový rozdíl v příjmech mužů a žen se sice ve většině evropských zemí snižuje, ale stále existuje (Redmond a Mcguinness 2018). Zatímco v genderově tradičnějších společnostech má vzdělání žen na vstup do manželství negativní vliv, v egalitárnějších společnostech je tento vliv pozitivní. Zatímco historicky měli muži vyšší vzdělání než ženy, ve druhé polovině dvacátého století se genderový rozdíl ve vzdělání začal obracet (Esteve et al 2016). Vztahy se vzdělanějším mužem, v nejmladší kohortě byl v Česku podíl vzdělanostně hypergamních a hypogamních vztahů téměř vyrovnaný. Také v Rakousku se tyto podíly přiblížily, ale na rozdíl od Česka v nejmladší kohortě stále mírně převládaly hypergamní partnerství. V Polsku lze pozorovat jiný trend – už v první kohortě dominovaly hypogamní svazky nad svazky hypergamními a časem se tento nepoměr zvětšil (ibid.)
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
