Abstract

Smlouva o zřízení obchodních zastoupení a regulaci zbožového a platebního styku v roce 1967 předcházela navázání diplomatických vztahů v první polovině sedmdesátých let. Tato normalizace vzájemných politických vztahů však neovlivnila podstatně objem zahraniční výměny. Došlo však k rozšíření vzájemných obchodních zastoupení. Konec slibně se rozvíjející obchodní a dopravní československo-západoněmecké spolupráce přinesla vojenská okupace Československa a období politické normalizace. V období 1968 - 1989 zůstával československý podíl zahraničního obchodu na obchodu SRN pod hranicí jednoho procenta a západoněmecký podíl na obchodu Československa dosáhl jen několika procent. Přesto zůstala SRN nejvýznamnějším západoevropským partnerem Československa a Hamburk pro Československo nejvýznamnějším západoevropským námořním přístavem (kromě jugoslávské Rijeky).V československo-západoněmeckých hospodářských a dopravních vztazích se, nehledě na rozdílný mocenskopolitický a ideologický vývoj, uplatnila snaha po kompromisu a realitě. Právně bezesmluvní stav na Labi, který vydržel od konce druhé světové války až do roku 1988, resp. do roku 1990, představoval jeden z řady paradoxů hospodářského vývoje poválečné Evropy.

Full Text
Published version (Free)

Talk to us

Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have

Schedule a call