Abstract

Vznik obou německých států v roce 1949 vážně poznamenal hospodářské, zvláště obchodní a dopravní vztahy ve střední Evropě na celá desetiletí. Příslušnost Československa a Spolkové republiky Německo k různým vojenskopolitickým a hospodářskopolitickým, tedy i dopravnětarifním uskupením vytvořila určitý rámec, resp. limity vzájemných obchodněpolitických a dopravněpolitických vztahů.Vysvětlení zachování hospodářských a dopravních kontaktů obou států tkví jednak ve formě a obsahu uzavřených smluv. První smlouvy totiž uzavíraly britská a americká a francouzská vojenská okupační administrativa a tyto smlouvy nebyly vypovězeny. Naopak se tyto smlouvy staly vlastně základem, který nezpochybňovala ani jedna ze stran. Jednak se jednalo o geografickou blízkost, podobnou a současně se doplňující strukturu ekonomiky.Ve srovnání s předválečným vývojem byl československo-západoněmecký objem zbožního obchodu nesrovnatelně malý, resp. mizivý. Zatímco československý podíl zahraničního obchodu na obchodu Spolkové republiky nečinil ani jedno procento, západoněmecký podíl na obchodu Československa dosáhl 5-6 %.Základním prostředkem dopravního styku zůstala ve sledovaném období ještě železnice. Doprava se realizovala přes tři pohraniční stanice. Postupně se stabilizoval železniční provoz po stránce technické, provozní a tarifní.V oblasti vodní dopravy nedošlo po dobu studené války kromě období berlínské blokády k přerušení labské plavby. I když nebyla po roce 1945 dohodnuta nová plavební akta na Labi, nestala se tato skutečnost zásadní překážkou plavby na Labi. V praxi se uznávala internacionalizace Labe. Hamburk zůstal pro Československo nejvýznamnějším západoevropským námořním přístavem. Objem tranzitu i exportu a importu přes Hamburk postupně vzrůstal a dokonce v polovině padesátých let překročil předválečný objem. Význam Hamburku pro československý tranzit tkvěl na jedné straně v geografické blízkosti, v kvalitě poskytovaných služeb a v nabídce širokého obchodního spojení se světem a v neposlední řadě v úspoře deviz. Na straně druhé představoval československý tranzit přes Hamburk důležitý faktor nejen z hlediska hospodářského, ale i obchodněpolitického, neboť umožňoval rozvíjet hospodářskodopravní kontakty mezi Československem a Spolkovou republikou. Uzavření smlouvy o zřízení obchodních zastoupení a regulaci zbožového a platebního styku v roce 1967 předznamenalo navázání diplomatických vztahů na počátku sedmdesátých let a stabilizovalo vzájemné hospodářské a potažmo i dopravní vztahy.

Full Text
Published version (Free)

Talk to us

Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have

Schedule a call