Abstract
Abstrakt: Cílem této teoreticko-metodologické studie je vymezit didaktický konstrukt dynamická místa kurikula, zasadit ho do širšího teoretického rámce, charakterizovat s ním spojené metody výzkumu a uvést příklady dobré praxe. V úvodní části příspěvku definujeme pojem dynamická místa a zasazujeme jej do kontextu etablovaných konstruktů jako je obsahová transformace nebo modernizace kurikula. V této části studie také diskutujeme roli formálního a neformálního vzdělávání při řešení dynamických míst kurikula. Další část příspěvku je zaměřena metodologicky a věnuje se různým způsobům vymezování dynamických míst oborů a jejich výběru a legitimizace pro následnou transformaci. Poslední část se věnuje příkladům dobré praxe. Představujeme zde dva návrhy řešení zjištěných dynamických míst z kurikula fyziky a zeměpisu pro ZŠ. Konstrukt dynamických míst je platný také pro kurikulum středních škol. V textu nicméně klademe důraz především na implementaci dynamických míst do kurikula základních škol, které se dotýká všech žáků. Dynamická místa kurikula v tomto textu představujeme jako potenciální spojnici mezi formálním a neformálním vzděláváním. Prvním důvodem je, že při procesu vymezování a výběru dynamických míst se nabízí spolupráce zástupců formálního vzdělávání (oboroví didaktici, učitelé z praxe) i vzdělávání neformálního (pracovníci science center a dalších institucí neformálního vzdělávání). Druhým důvodem je vysoký potenciál institucí neformálního vzdělávání pro ztvárnění dynamických míst díky dobře vybaveným expozicím a laboratořím. Skrze výukové programy nabízené institucemi neformálního vzdělávání školám tak může docházet k aktualizaci kurikula formálního vzdělávání.
Highlights
Klíčová slova: dynamická místa oborů, dynamická místa kurikula, aktualizace kurikula, obsahová transformace, neformální vzdělávání, science centra
Příspěvek si klade cíle v několika rovinách:
Ta prezentuje analýzu vývoje počtu publikací v časopise Progress in Physical Geography za jednotlivé disciplíny fyzické geografie v rámci časového úseku 25 let
Summary
Jak transformovat obsah oborů směrem k výuce, je věnována v pedagogice i oborových didaktikách dlouhodobě značná pozornost, například v rámci teorie obsahové transformace či modelu didaktické rekonstrukce (Jelemenská, Sander & Kattmann, 2003; Knecht, 2007; Kattmann, 2009; Janík, Maňák & Knecht, 2009; Slavík et al, 2017). Dynamická místa kurikula tak lze definovat jako ty oblasti kurikula, které prošly ontodidaktickou transformací dynamických míst oborů.. Dynamická místa kurikula se při své realizaci ve vzdělávací praxi mohou za určitých podmínek stát místy kritickými (Rendl & Vondrová, 2014; Mentlík et al, 2018), ať již z hlediska žáků, učitelů, nebo podmínek učebního prostředí. Definování dynamických míst vědních oborů a jejich transformace je z našeho pohledu důležité především z hlediska aktualizace kurikula Laboratoře a technické vybavení mohou být velmi užitečné při ztvárnění dynamických míst kurikula, což souvisí i s tím, že třeba science centra jsou často přirozeným partnerem pracovišť realizujících oborový výzkum při jeho popularizaci. Pokud talentovaní žáci či studenti bez problému zvládnou běžné učivo, právě atraktivní novinky z oborů, často založené na pochopení komplikovaného multidisciplinárního odborného základu, mohou přispět k jejich dalšímu rozvoji
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
