Straipsnyje pristatomi 5–6 m. tipinės kalbos raidos vaikų ir vaikų su kalbos neišsivystymu spontaninės kalbos klaidų kokybiniai ir kiekybiniai parametrai. Tyrimo medžiaga sukaupta dviem būdais – vaikams pasakojant rišlųjį pasakojimą ir dalyvaujant dialoge-diskusijoje. Kokybinė analizė atskleidė, kad abiem tyrimo grupėms būdingos tipologiškai sutampančios kalbos klaidos, tačiau skiriasi jų pasiskirstymas pagal klaidų pogrupius. Kiekybinė analizė išryškino diferencinius parametrus, kurie galėtų būti taikomi kalbos neišsivystymodiagnostikai.

This study discussed Malaysian TESL pre-service teachers’ (PSTs) identity development during practicum. Using Situated Learning Theory (SLT) as a theoretical lens, the semi-structured interviews with 18 PSTs identified family support, culturally sensitive mentoring and reflective practices as important social and cultural factors in TESL-PSTs’ identity formation. The study discussed practical implications for improving teacher education programmes in line with Sustainable Development Goal 4 (SDG 4).

The purpose of this study is to analyzing the relationship between teacher demographics and TPACK utilization. The data analysis using several statistical techniques included descriptive analysis, normality tests, correlation analyses, linear regression, and univariate analysis. The research results show that demographic variables such as age and geographic location have a significant impact on elementary teachers’ TPACK, but gender and educational background do not have a significant influence.

This review examines pedagogical interventions to enhance mathematical literacy in Indonesia. It analyses research trends, objectives, types and characteristics of interventions, and the teachers’ roles. Thirty articles were selected using PRISMA protocol. The review identifies research trends across several aspects. Six intervention types and six teacher roles were identified. Each plays a key role in supporting students’ mathematical literacy. Future research directions are also discussed.

The article assesses the legal possibilities of protecting teachers from violence in Lithuanian educational institutions. It analyses how the legal framework ensures the right of teachers to protection from violence at work and to assistance. It is concluded that the concept of violence against teachers is not clearly defined in legislation, the legal framework does not sufficiently protect teachers from violence and is more oriented towards the protection of pupils.

Straipsnyje nagrinėjami autoriaus ir adresato santykio raiškos ypatumai pirmajame lietuvių akademinio darbo metodikos vadovėlyje „Bendrosios mokslinio darbo metodikos pradai“, parašytame Stasio Šalkauskio. Vadovėlyje kuriamas autoriaus santykis su adresatu siejamas su pedagoginėmis Šalkauskio nuostatomis – požiūriu į dėstytoją ir studentą, jų ryšį. Aptariant autoriaus ir adresato santykį, aiškinamasi, kaip šį santykį lemia stilius ir žanras, gramatinė ir leksinė autoriaus aš raiška, tarpasmeninio diskurso žymikliai.

This study examines the role of self-evaluation in teacher education, focusing on the engagement of 131 students in formative self-evaluation practices and their understanding of the process. A qualitative research design was used to assess the application of self-evaluation among students. The research was centred on students’ self-evaluation of their research projects presented in class and as course papers. These findings showed that self-evaluation can be useful when preparing a research project, potential amendments, and transformations.

This study aims to explore and disclose the experiences of secondary school teachers navigating the rhizo-curriculum in English foreign language classrooms. Narrative inquiry has been applied to achieve this aim. The results revealed that implementation of the rhizo-curriculum depends on the teacher’s personality; teachers partly implement the rhizo-curriculum into the teaching and learning process because they usually follow the strict curriculum and prepare learners them for exams.

-

Cílem studie je identifikovat a porovnat klíčové aspekty vnímání profesní identity studentů 1. a 5. ročníku na základě jejich výpovědí ve studentských portfoliích. Studie se zaměřuje na analýzu změn v profesním rozvoji studentů učitelství, přičemž využívá autentické výpovědi získané metodou volného tematického psaní reflektujícího obsah jejich portfolia. Výzkumný soubor zahrnoval celkem 73 studentů programu Učitelství pro 1. stupeň základní školy na Fakultě humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ve věku 19–26 let. Reflexe studentů byly analyzovány metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky ukazují, že portfolio je nepostradatelným nástrojem sebereflexe. Studenti díky němu mohou systematicky sledovat svůj pokrok, identifikovat své silné a slabé stránky a cíleně pracovat na svém profesním růstu. Průběžná zpětná vazba a kvalitní vztahy s vyučujícími jsou zásadními pro efektivní využití portfolia. Pro studenty 1. ročníku je tvorba portfolia inspirací, učebním nástrojem a aktivním průvodcem studiem. Pro studenty 5. ročníku je portfolio nástrojem k prezentování dovedností a zkušeností u státní závěrečné zkoušky a později i u potenciálních zaměstnavatelů. Oba ročníky popisují portfolio jako nástroj ke sledování profesního pokroku v průběhu času. Ze závěrů výzkumu vyplývá, že studenti učitelství portfoliem dokáží popsat znaky vlastní profesní identity, dokazují přesvědčení o profesi učitele, reflektují své chyby. Současně studenti kriticky vyjadřují rozpory ohledně struktury portfolia a jeho účelu, jak naznačuje jejich potřeba nastavovat jasnější komunikaci účelu portfolia, aby lépe porozuměli jeho významu i využití v praxi učitele. Portfolio nejen dokumentuje cestu k učitelství, ale také podporuje kritické myšlení a schopnost přizpůsobit se měnícím se požadavkům pedagogické praxe. Zároveň představuje výzvu k systematické práci s portfoliem a pro vzdělavatele budoucích učitelů výzvu k jeho pojetí nejen jako formálního nástroje, ale jako prostředku k formování učitelské identity každého studenta.