CĂl: CĂlem tĂŠto studie bylo zkoumat neuroanatomickĂŠ charakteristiky cerebrovaskulĂĄrnĂho tepennĂŠho systĂŠmu a hodnocenĂ deprese po cĂŠvnĂ mozkovĂŠ pĹĂhodÄ pĹi obstrukÄnĂm cerebrovaskulĂĄrnĂm onemocnÄnĂ postihujĂcĂm pĹednĂ (vnitĹnĂch karotid) a zadnĂ tepennĂŠ povodĂ (vertebrobazilĂĄrnĂ). MateriĂĄl a metody: Do studie uspoĹĂĄdanĂŠ s cĂlem posoudit korelaci mezi moĹžnĂ˝mi rizikovĂ˝mi faktory a incidencĂ deprese po cĂŠvnĂ mozkovĂŠ pĹĂhodÄ (poststroke depression, PSD) bylo zaĹazeno 105 pacientĹŻ s PSD. Jednalo se o 58 (55,2 %) Ĺžen a 47 (44,8 %) muŞů prĹŻmÄrnĂŠho vÄku 61,3 ± 10,2 roku. ZaznamenĂĄvaly se demografickĂŠ Ăşdaje, komorbidity a neurologickĂŠ symptomy. Zkoumala se korelace PSD s nĂĄsledujĂcĂmi faktory: strana postiĹženĂ a konkrĂŠtnĂ oblast vzniku cĂŠvnĂ mozkovĂŠ pĹĂhody. Ke klasifikaci ĂşÄinkĹŻ poĹĄkozenĂ mozku se pouĹžĂvala stupnice Disability Rating Scale. KognitivnĂ stav se hodnotil pomocĂ krĂĄtkĂŠho testu kognitivnĂch funkcĂ (Mini Mental State Examination, MMSE). DiagnĂłza deprese se stanovovala s pouĹžitĂm kritĂŠriĂ DSM-III-R. Jako nĂĄstroje pro stanovenĂ zĂĄvaĹžnosti deprese se pouĹžĂvaly Hamiltonova posuzovacĂ stupnice deprese (Hamilton Depression Scale) se 17 poloĹžkami a Beckova stupnice deprese (Beck Depression Scale) s 21 poloĹžkami bÄhem prvnĂho mÄsĂce po cĂŠvnĂ mozkovĂŠ pĹĂhodÄ. VĂ˝sledky: VÄtĹĄina pacientĹŻ (81,9 %) mÄla klinickĂŠ rizikovĂŠ faktory jako hypertenzi, diabetes mellitus a ischemickou chorobu srdeÄnĂ. Hypertenze jako hlavnĂ rizikovĂ˝ faktor byla pĹĂtomna u 64,8 % pacientĹŻ. KuĹĂĄctvĂ v anamnĂŠze uvedlo 60,9 % pacientĹŻ. PrĹŻmÄrnĂĄ hodnota zdravotnĂho postiĹženĂ byla 2,9 ± 1,2 u 55 pacientĹŻ bez PSD a 3,7 ± 1,1 u 50 pacientĹŻ s PSD (p < 0,05). PrĹŻmÄrnĂĄ hodnota na stupnici MMSE Äinila 27,4 ± 1,5 u 55 pacientĹŻ bez deprese po cĂŠvnĂ mozkovĂŠ pĹĂhodÄ a 24,7 ± 2,3 u 50 pacientĹŻ s depresĂ po cĂŠvnĂ mozkovĂŠ pĹĂhodÄ (p < 0,05). U 70 pacientĹŻ bylo dominantnĂ postiĹženĂ karotickĂŠho tepennĂŠho systĂŠmu (vnitĹnĂ karotidy) a u 35 dominantnĂ postiĹženĂ vertebrobazilĂĄrnĂho tepennĂŠho systĂŠmu. PĹi srovnĂĄnĂ obou pohlavĂ podle pĹevlĂĄdajĂcĂ oblasti postiĹženĂ (pĹednĂho nebo zadnĂho) byly okluzivnĂ lĂŠze zjiĹĄtÄny na systĂŠmu karotid u 40 Ĺžen (38,1 %) a 30 (28,6 %) muŞů, zatĂmco okluzivnĂ lĂŠze vertebrobazilĂĄrnĂho systĂŠmu byly nalezeny u 18 Ĺžen (17,1 %) a 17 muŞů (16,2 %). Mezi podskupinami nebyly zjiĹĄtÄny ŞådnĂŠ statisticky vĂ˝znamnĂŠ rozdĂly. ZĂĄvÄr: NaĹĄe studie nepotvrdila jakoukoli souvislost mezi depresĂ po cĂŠvnĂ mozkovĂŠ pĹĂhodÄ a oblastĂ lĂŠze na mozku. DalĹĄĂ vĂ˝zkum se musĂ zamÄĹit na klinickĂŠ a neuroanatomickĂŠ projevy umoĹžĹujĂcĂ popsat vztah mezi PSD a oblastĂ lĂŠze.