Země nového štěstí? České hledání v "kalném proudu" (1918-1945/48)

Abstract

Autor v tomto esejistickĂŠm textu načrtĂĄvĂĄ kontury duchovnĂ­ch proudĹŻ, kterĂŠ v době od vzniku Československa v roce 1918 do nastolenĂ­ komunistickĂŠho reĹžimu v roce 1948 hledaly alternativy k jeho demokratickĂŠmu, kapitalistickĂŠmu a republikĂĄnskĂŠmu zřízenĂ­ a jeho zĂĄpadnĂ­ orientaci. Konstatuje, Ĺže ačkoli se nečekanĂŠ obnovenĂ­ českĂŠ samostatnosti v podobě společnĂŠho stĂĄtu se SlovĂĄky těšilo podpoře jasnĂŠ větĹĄiny přísluĹĄnĂ­kĹŻ obou těchto nĂĄrodĹŻ i jejich elit, neustĂĄle zaznĂ­valy hlasy, kterĂŠ masarykovskĂŠ Československo poklĂĄdaly na pouhĂŠ intermezzo a neuspokojivou odpověď na „českou otĂĄzku“. V tomto smyslu autor hovoří o „kalnĂŠm proudu“ či „deklinačnĂ­m diskurzu“, jehoĹž součástĂ­ bylo volĂĄnĂ­ po rozchodu se ZĂĄpadem a po revolučnĂ­m či autoritářskĂŠm řeĹĄenĂ­. Jako přitaĹžlivĂŠ vzory se tu nabĂ­zelo předevĹĄĂ­m sovětskĂŠ Rusko pro silnou radikĂĄlnĂ­ levici, dĂĄle faĹĄistickĂĄ ItĂĄlie, katolickĂĄ ortodoxie a nakonec nacistickĂŠ Německo pro konzervativnĂ­ či faĹĄistickou pravici. Po zĂĄniku prvnĂ­ republiky ProtektorĂĄt Čechy a Morava znamenal dočasnĂŠ vĂ­tězstvĂ­ pro vyznavače německĂŠ „NovĂŠ Evropy“, po osvobozenĂ­ třetĂ­ republika přiblĂ­Ĺžila socialistickou perspektivu, kterĂĄ se po komunistickĂŠm převratu změnila v sovětskĂ˝ protektorĂĄt. Autor přibliĹžuje nĂĄzory a texty některĂ˝ch intelektuĂĄlĹŻ kritickĂ˝ch vůči systĂŠmu liberĂĄlnĂ­ demokracie, mezi nimiĹž ze znĂĄmĂ˝ch osobnostĂ­ nechybějĂ­ například komunistickĂ˝ novinář Julius Fučík (1903–1943), kolaborantskĂ˝ novinář a protektorĂĄtnĂ­ ministr Emanuel Moravec (1893–1945), teolog Josef Lukl HromĂĄdka (1889–1969), politik Hubert Ripka (1895–1958) nebo prezident Edvard BeneĹĄ (1884–1948) jako hlavnĂ­ demokratickĂ˝ garant povĂĄlečnĂŠho spojenectvĂ­ se Stalinovou diktaturou.