Abstract
The article deals with the basics of metaphysics of the German theologian Karl Rahner, as it developed in his key works Geist in Welt and Horer des Wortes. In both cases, the article pertains to the second edition of both works, which are revised and supplemented. The starting point for the philosophical thinking of Karl Rahner can be seen in four philosophical streams: the classical scholasticism of St. Thomas Aquinas, Immanuel Kant's transcendental reflection, the intellectual dynamism of Joseph Marechal and the existential philosophy of Martin Heidegger. More specifically, the scope of the article is to explore the question that is the fundamental basis of Rahner's metaphysics. The question has two sides: the interrogativeness (which demonstrates the original unity of knowledge and being) and the disputableness (doubtfulness, alienation of being by the matter). Finally, the article raises certain objections to Rahner's metaphysical starting point. The main objection to the subjectivism can be seen as having been overcome in Rahner's theology of the symbol.
Highlights
Problém není tuto mezeru překonat, ale právě naopak spočívá v tom, jak je vůbec možná, jak může poznání poznávat to druhé jako druhé; nebo jinak – zda vůbec může existovat nepoznáva‐ jící jsoucno
Tuto kritiku však Knoepffler odmítá na základě Rahnero‐ va transcendentálního východiska, protože Bůh jakožto kvazi‐formální příčina v subjektu a transcendentní základ vůbec překonává každou představu, že by lidská subjektivita mohla sama ze sebe určovat, co by mělo být celkem skutečnosti, ev. představu, že Bůh je kladen ze strany lidského subjektu.[39]
The article deals with the basics of metaphysics of the German theologian Karl Rahner, as it developed in his key works Geist in Welt and Hörer des Wortes
Summary
O aristotelsko‐scholastické filozofii (a teologii) lze říci, že byla zákla‐ dem Rahnerova myšlenkového rozvoje. Kant však ode všech těchto implikovaných složek abstrahuje a bere zkušenost jako čistě objektivní – vědeckou: hledá transcendentální (předzkušenostní) podmínky takové objektivní zkušenosti. Tyto podmínky předcháze‐ jí veškerou konkrétní zkušenost a činí ji možnou, jsou to tedy apriorní podmínky možnosti předmětné zkušenosti, a tyto podmínky jsou obsa‐ ženy v lidském subjektu. Poznání předmětu je pak pro něj možné jedině syntézou názoru a myšlení (jeho apriorních kategorií): toto poznání však zůstává – neboť se vztahuje k podmínkám konečného subjektu – rela‐ tivní, na úrovni „já myslím“, a ne absolutní, „o sobě“, tedy je omezeno na pouhé jevy uvnitř možné zkušenosti. Že je zároveň nutným apri‐ orním zákonem pro předměty jeho zkušenosti. Tyto apriorní principy jsou však na zkušenost, na objekty smyslového nazírání odkázány. Kant zde tak zůstává na úrovni fenomenální, jevové.[3]
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
