Vývoz československého uranu do Sovětského svazu v letech 1946-1959

Abstract

Studie se zabývá zrodem československého uranového průmyslu a jeho rozmachem v 50. letech 20. století. Pozornost věnuje vývoji Jáchymovských dolů a činnosti čtyřčlenné stálé československo-sovětské komise, která v nich zajišťovala sovětský vliv. Zvláštní pozornost věnuje participaci československé a sovětské strany na financování provozu Jáchymovských dolů a konstruování ceny uranové rudy a jejích koncentrátů vyvážených do Sovětského svazu jakožto monopolního odběratele na základě mezistátní dohody z listopadu 1945. Do konce 40. let byla světová cena uranové rudy podstatně vyšší než za jakou ji Československo do Sovětského svazu vyváželo. Poté se však poměr začal měnit a Sovětský svaz platil za československou uranovou rudu ceny přesahující ceny světové. Činil tak proto, že ve srovnání se Spojenými státy byly zásoby uranové rudy v oblasti jeho mocenského vlivu relativně chudé. Snažil se však své závazky (např. financování geologického průzkumu, poskytnutí investiční půjčky) postupně snižovat. Pro československou ekonomiku byl vývoz produkce uranového průmyslu do Sovětského svazu mimořádně výhodný - koncem 50. let představoval 32,6 % hodnotového objemu vývozu do Sovětského svazu, který byl kompenzován dovozem pro ni důležitých komodit - železa, nafty, masa a zejména obilovin. Ukazuje se, že ochabnutí sovětského zájmu na těžbě uranové rudy právě na konci 50. let přispělo k prohloubení československých hospodářských potíží a narušilo jeho centrální plánování. To kalkulovalo s růstem příjmů účelově a neuváženě vybudovaného uranového průmyslu, jehož provozní náklady vzhledem ke stále složitějším geologickým podmínkám a chudosti rud trvale rostly a postupně se staly zátěží československé ekonomiky.