Abstract
Even though the efforts to foster global economic governance have been a longstanding issue of global economic policies, their effectiveness has been questioned by the current crisis. The crisis has revealed many systemic issues that would require global solutions on the one hand, but on the other hand, these solutions are more difficult to achieve. Based on an analysis of basic systemic issues of global trade and finance, the aim of this paper is to explore whether the current crisis leads to fostering supranational features in global economic governance. The issue is first studied at the theoretical level the outcomes of which are subsequently applied to recent evolutions in global governance, which seems to be the most appropriate level to face global systemic issues. According to the authors, more supranational features should be reflected namely in a more effective and intensive coordination of macroeconomic policies of systemically important countries in order to keep the global economic system stable. In the conclusion, the authors try to make a specific recommendation for the eventuality that the hypothesis on stronger supranational coordination cannot be fully confirmed.
Highlights
Světová finanční a ekonomická krize začala v roce 2007 v souvislosti s pády bank a jiných finančních institucí v USA a posléze i v Evropě, aby pak pokračovala v letech následujících vstupem států do těchto institucí, záchrannými balíčky ze strany států na pomoc významným odvětvím a firmám a obecně krizovým řízením ekonomik v nastalé situaci
Tento střet nabýval na síle od skončení druhé světové války, kdy v souvislosti s otevíráním národních ekonomik docházelo k propojování trhů do trhů mezinárodních, jež skýtaly možnost efektivnější alokace zdrojů a efektivnějšího fungování, avšak národní státy stále existovaly jako politické entity vymezené státními hranicemi v systému, jehož základní rysy definoval již roku 1648 Vestfálský mír
Na stranu druhou však vynucená politická volba znamená „výrazná zkreslení v oblasti energetiky a síťových odvětví, cen nemovitostí, a zejména pak v nízkých cenách kapitálu.“ Výsledkem je vysoká míra úspor domácností podporovaná také absencí fungujícího sociálního systému, která se nepřetváří v investiční příležitosti pro domácí firmy a omezuje efektivitu a produktivitu čínské ekonomiky
Summary
Světová finanční a ekonomická krize začala v roce 2007 v souvislosti s pády bank a jiných finančních institucí v USA a posléze i v Evropě, aby pak pokračovala v letech následujících vstupem států do těchto institucí, záchrannými balíčky ze strany států na pomoc významným odvětvím a firmám a obecně krizovým řízením ekonomik v nastalé situaci. Tento střet nabýval na síle od skončení druhé světové války, kdy v souvislosti s otevíráním národních ekonomik docházelo k propojování trhů do trhů mezinárodních, jež skýtaly možnost efektivnější alokace zdrojů a efektivnějšího fungování, avšak národní státy stále existovaly jako politické entity vymezené státními hranicemi v systému, jehož základní rysy definoval již roku 1648 Vestfálský mír. 1. Mezinárodní finanční trhy a národní státy: volba mezi efektivností a stabilitou. Spojené státy americké například nebyly donuceny k opatřením zvyšujícím národní míru úspor, a zejména ke snížení strukturálního deficitu svých veřejných financí, neboť jejich výsadní postavení v mezinárodním finančním systému jim nadále zajišťovalo příliv dostatečného množství kapitálu. Hlavní rezervní aktivum světového finančního systému, se tak skrze nákupy amerických obligací přetvářely v kapitálový příliv do USA, a to bez přímého vlivu na jejich finanční trhy či měnovou zásobu. Tabulka 1 uvádí výši vnějšího dluhu, který se výsledkem finanční globalizace tak znásobil
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
