Abstract
Coptic-Arabic liturgical texts express the Easter mysteries in the rich idiom of the Scriptures and ancient Christian tradition, as seen in the Eucharistic Liturgies of St. Basil and St. Gregory, as well as in hymns and prayers of the Sixth and the Ninth Canonical Hours. They concentrate on the sacrifice of Christ on the cross as connected to that of the Holy Mass. The liturgical texts profess, in accordance to the Creed, the Divine economy of salvation in the incarnation of the Son of God and his crucifixion for human sin, his death and descent to the hell as well as ascent to the Father. Prefigured in Isaac and the Suffering Servant, he is seen as establishing the Eucharistic Sacrament on Maundy Thursday to perpetualize the effects of his sacrifice for partici- pants in the Mass. His trial and his suffering before Pontius Pilate is contem- plated, along with his crucifixion, his acceptance of the Thief on the Right. The liturgical texts essentially confess Christ’s death in the human body, his burial and descent to save the deceased, his resurrection and his ascension to sit with the Father. These points are succintly expressed in the ancient Trisagion. Fundamental is the connection between Christ’s incarnation and the redemption as well as between his past work of salvation and its present effect in the Eucharist. Coptic liturgical texts unite catechesis of faith to acting out Christ’s Easter mysteries where the salvatory events happen in the life of the participants.
Highlights
V agpíji se velikonoční události připomínají obzvláště v polední a odpolední hodince, které jsou tematizovány skutečností ukřižování Páně
Kněz: Ustanovil pro nás toto velké tajemství: Rozhodnut, že se sám vydá na smrt za život světa, Lid: Věříme
V katolické liturgii je tato věta vynechána. ... se ani na okamžik neoddělilo od jeho lidství
Summary
Řecký název přešel do koptštiny a posléze arabštiny v podobě chulágí (chūlāğī).[2] Obsahuje především tři kanonické anafory (quddās): svatého Basila, svatého Řehoře a svatého Marka. Nejužívanější ze všech tří, je v koptské verzi kratší než její syrské, arménské a byzantské varianty a představuje jiný typ. Podle něj vycházejí reprinty kláštera Muharraq z let 1956 a 1997 a také četné kopto-arabské verze z káhirského koptského nakladatelství al-Mahabba nebo arabsko-anglické překlady. Řehoře Theologa představuje syrskou tradici v koptské církvi. Je christocentrická a pochází z šestého století, kdy se do kláštera ve Vádí al-Nátrún (Skétis) uchýlili syrští monofyzitští mniši. Řecké a koptské rukopisy se datují od šestého století. Euchologia vydává koptské nakladatelství al-Mahabba ve dvojjazyčném provedení, buď kopto-arabském, nebo arabsko-anglickém.[4] Citace v následujícím
Sign-in/Register to view highlights & summary Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
