Abstract
The article deals with the way legislation defines the term “senior employee” and how the interpretation is influenced by recent case law of the Constitutional Court. The first part of the article focuses on an analysis of the legal term “senior employee” in accordance with the present legislation as well as relevant judicature and doctrine. The second part of the article is based on a description of the way the Constitutional Court deviated from the interpretation of mentioned term and its aspects which were until then, considered defining. The article continues in the third section with the presentation of other examples of decision making contra verba legis throughout the judicial system of Czech Republic. The aforementioned sections are followed by the fourth part, which consists of a conclusion of the previous content and brings deliberations de lege ferenda.
Highlights
Managing Employees and Interpretation of Legal Provisions contra Verba Legis The article deals with the way legislation defines the term “senior employee” and how the interpretation is influenced by recent case law of the Constitutional Court
The first part of the article focuses on an analysis of the legal term “senior employee” in accordance with the present legislation as well as relevant judicature and doctrine
The second part of the article is based on a description of the way the Constitutional Court deviated from the interpretation of mentioned term and its aspects which were until considered defining
Summary
Které bylo popsáno v předcházející kapitole, se výrazným způsobem odchýlil Ústavní soud v níže uvedeném usnesení, kdy odmítl podmínění pozice vedoucího zaměstnance existencí podřízených zaměstnanců. Při splnění této podmínky není právní postavení vedoucího zaměstnavatele dotčeno, jestliže pracovní místa, která jsou mu podle organizačního předpisu podřízena, fakticky (ještě) nejsou obsazena.“8 Pokud by tedy zaměstnavatel měl skutečně ve vnitřních předpisech upraveny vztahy nadřízenosti a podřízenosti zaměstnanců na pozici „vedoucího“ a na pozici „podřízeného“, pak by případná absence těchto zaměstnanců neměla za následek to, že by vedoucí zaměstnanec pozbyl svou vedoucí pozici, stejně jako práva a povinnosti s tím spojená. Dále například již zmiňovaný případ, kdy vedoucí zaměstnanec ztratí své „podřízené“ v průběhu existence pracovněprávního vztahu, nepovede to nutně ke ztrátě jeho postavení jako vedoucího zaměstnance. V případě takto účelově vymezeného postavení vedoucího zaměstnance lze pozorovat podobnosti s postavením zaměstnanců v „manažerských“ či „vyšších“ pozicích, kteří disponují podstatně větším okruhem pravomocí než zaměstnanec „řadový“. Toto hledisko by mělo relevanci například při posuzování dobré víry v případě překročení zástupčího oprávnění ve smyslu § 440 odst. 2 občanského zákoníku
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
