Abstract
The article reacts to a document by the International Theological Commission on Trinitarian monotheism and its opposition to violence. The author points out numerous imperfections in methodology and facts within the document. The article criticizes the imperfections and consequently attempts to supply deficiencies. The core of the article is an analysis of the notion that three divine persons subsist in one divine nature. The author demonstrates certain serious problems which are hidden within this notion, while presenting W. Kasper's and M. Bordoni's critical approach to P. Schoonenberg's views from the 1960s and 1970s. The article contains in summary not only clarifications of certain aspects of the theological reflection concerning the unity of humanity, but also an appeal to colleagues to join up with the letter addressed to the International Theological Commission which would express the view of Czech theologians regarding the last achievement of the Commission.
Highlights
Základní téma elaborátu MTK je nastoleno již v úvodu, kde se jasně stanovují dvě otázky, s nimiž se členové tohoto reprezentativního gré‐ mia chtějí vyrovnat: 1) Jakým způsobem se může katolická teologie kriticky konfrontovat s kulturolo‐ gickým a politologickým míněním, které podtrhuje vnitřní vztah mezi monoteis‐ mem a užíváním násilí? 2) Jakým způsobem dosahovat toho, aby čistá náboženská víra v jediného Boha mohla být uznávána jako princip a pramen lásky mezi lid‐ mi
The article reacts to a document by the International Theological Commission on Trinitarian monotheism and its opposition to violence
The article contains in summary clarifications of certain aspects of the theological reflection concerning the unity of humanity, and an appeal to col‐ leagues to join up with the letter addressed to the International Theological Commission which would express the view of Czech theologians regarding the last achievement of the Commission
Summary
Kdo by v Čechách chtěl hovořit o nenásilí a jeho křesťanské inspiraci a nezmínil při tom Petra Chelčického, projevil by tím velikou neznalost náboženského a kulturního bohatství svého vlastního národa. František o pokoji nejen hovořil a snažil se ho mít jako Boží dar ve svém srdci, ale také odvážně vstupoval tam, kde byl pokoj ohrožen nebo ztracen, neboť považoval za součást svého povolání přemáhat nesvor‐ nost. Aby jeho působení ve prospěch pokoje mezi křesťany sloužilo válce a násilí. Vezmeme‐li v potaz dobový kontext křesťanské netolerance vůči judaistům, vyplývá z Františkova uctivého chování k synům Izraele celkem jasně, že se nelze ani dnes při našich soudech postojů tehdejších pokřtěných a tak zvaného křesťanského světa stoprocentně odvolávat jen na celkový stav vědomí dobové společnosti, neboť Boží spravedlivý, který bral vážně slovo evangelia, i tehdy jasně dosvědčoval, že slovo Páně je ve věci násilí a etnické, či mezináboženské nevraži‐ vosti jasné, a proto i tehdejší lidé stojí před jeho soudem stejně jako dnes my. Tímto hudebním nástrojem pak zakla‐ datel tří řeholních řádů svolával po vzoru muslimů své bratry k modlit‐ bě.[32]
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
