Teologii myslet, nikoliv dělat. Několik kritických poznámek k otázce "co je teologie?"

Martin Kočí

doi:10.5507/sth.2020.011

Abstract

This article is a polemical discussion with the recent attempts to define the nature and purpose of theology in Czech context. I critically examine the call to do theology rather than to think in theology as presented in the work of Frantisek Stěch and Stefan Stofanik. In contrast to these authors, I argue for theology as the practice of theoretical thinking, inspired by Jean Yves Lacoste, and propose that not practice but the lived experience in a philosophical reflection is the locus where the nature and purpose of theology is most clearly manifested.

Highlights

This article is a polemical discussion with the recent attempts to define the nature and purpose of theology in Czech context
I critically examine the call to do theology rather than to think in theology as presented in the work of František Štěch and Štefan Štofaník. In contrast to these authors, I argue for theology as the practice of theoretical thinking, inspired by Jean Yves Lacoste, and propose that not practice but the lived experience in a philosophical reflection is the locus where the nature and purpose of theology is most clearly manifested
Jak to vyjadřuje sám francouzský autor: „[M]isí teologického myšlení je dát smysl Bohu.“28 A na jiném místě dodává, že úkolem teologie je uschopnit člověka ke zkušenosti.[29] Teologie tedy předpokládá, že člověk má zkušenost bytí ve světě (existenciální úroveň) a jejím úkolem je otevřít bytí nové zkušenosti sebe‐sama, světa a Boha, tj

Summary

Výzva teologii dělat

Jakým způsobem si Štěch odpovídá na otázku: „co je teologie?“ V jádru Štěchova návrhu stojí výzva učinit z teologie holistickou aktivitu a méně akademickou disciplínu. Ta dokonce reflexivitu předpokládá.[9] Aby ovšem teologie byla pro Štěcha teologií, musí k ní být něco přidáno. Jak lze na jedné straně požadovat obnovu existenciální relevantnosti teologie (a tedy obhajovat jistou univerzalitu teologického počínání) a na straně druhé zavádět pojmy, které jsou srozumitelné pouze (a to ještě ne vždy) uvnitř konfesně vymezeného rámce diskursu. Namísto partikularistického stanoviska se ovšem zdá, že Štěch zastává universalistickou pozici a dokonce usiluje o jistý univerzální nárok pro teologii a v tomto smyslu ji hodlá obhájit.[11] Štěchovo snažení tak upadá do jistého metodologického inklusivismu, kdy pod pojem dělání teologie lze zahrnout takřka cokoliv, a to dokonce i v případě těch, kteří žádnou teologii vědomě neprovozují. Ztrácí Štěch univerzální nárok teologie a její existenciální relevantnost. Postačí určitá úroveň duchovního života zahalená do pláště teologizující narativity s pocitem, že když jsem přisoudil znaménko „teologický“ svým činnostem, pak „dělám“ teologii

Snaha o přístupnou teologii

Od teologie k teologickému myšlení – alternativní přístup k otázce