Abstract
The paper is focused on the coping strategies used by elementary school teachers to handle stress. The aim is to find out what the prevalence of positive, negative and neutral coping strategies is and if they correlate with burnout syndrome. The typology of coping strategies was developed by Janke and Erdmann (2003) and use in the measurement SVF78. The positive coping changes the source of stress, while the negative coping helps just to overcome negative emotions without any change of stressor; the neutral coping can work in both ways. The study consists of survey, including SVF78 and Shirom-Melamed Burnout Measure (n = 2394), and of interviews (n = 59). The analysis shows that teachers report preference of positive coping over negative coping. The most frequent strategy was Substitutional satisfaction (37%), other three positive coping strategies were used by one quarter teachers. The burnout syndrome correlates with coping, especially negative coping. The correlation between burnout syndrome and positive coping was weaker but still statistically significant.
Highlights
The paper is focused on the coping strategies used by elementary school teachers to handle stress
A tedy že existuje vysoká interindividuální variabilita v tom, zda určité podněty působí jako stresory (Le Fevre et al, 2003; Joshi, 2005), a také v tom, jak silné vychýlení z rovnováhy jedinci prožívají a jakými způsoby na ně reagují, aby rovnováhu opět obnovili (Schreiber, 1992; Joshi, 2005)
Konkrétně studie sledovala následující výzkumné otázky: (1) Jaký je výskyt reportovaných pozitivních a negativních strategií zvládání stresu mezi vyučujícími v základních školách? (2) Jaká je souvislost mezi příznaky syndromu vyhoření a reportovanými pozitivními a negativními strategiemi zvládání stresu? (3) Jaké konkrétní postupy při zvládání stresu vyučující vědomě reportují v rozhovoru a v jaké jsou shodě se strategiemi identifikovanými dotazníkem?
Summary
Existující psychologická pojetí stresu lze rozdělit do tří základních skupin, které se liší v tom, kam při definování stresu umisťují těžiště na pomyslné ose vnější prostředí–jedinec (Ficková, 1993; Joshi, 2005). Většina typologií tedy označuje některé strategie za funkční či pozitivní, protože vedou k dlouhodobému snížení stresu, a jiné za nefunkční či negativní, protože v delším horizontu stres nemění, či dokonce zvyšují (Lazarus & Folkman, 1984; Frydenberg, 2002; Marroquín et al, 2010). Za strategie pozitivní a funkční bývají obvykle považovány strategie zaměřené na změnu situace (na problém), kterými se jedinec aktivně snaží o vyřešení příčiny stresu, a tedy o jeho trvalé odstranění či snížení (Lazarus & Folkman, 1984). Autoři vymezují pozitivní strategie jako účinné způsoby zpracování stresu, které vedou k jeho snížení, zatímco negativní strategie zahrnují tendence k nasazení nepříznivých, stres zesilujících způsobů zpracování
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
