Správní činnosti v oboru státní služby

Martin Kopecký

doi:10.14712/23366478.2020.15

Abstract

The paper analyses specifics of legal status of civil servants responsible for public governance at public authorities according to Civil Service Act nr. 234/2014. Civil servants enter into legal relationships with authorities which decide on behalf of state about appointment of state servant and about changes, termination and performance of service relationship. On the other hand, civil servants perform their work as dependant work and they are subordinated to superior persons (senior civil servants). Deciding about rights and duties of state servants belongs to area of public law, which is different to general regulation of work relationship according to Labour Code, which belongs to area of private law. Authorities executing governance of civil service principally release administrative acts, but also use different instruments as public law contracts or internal (service) regulations. The paper analyses specifics of this instruments in area of civil service.

Highlights

Performance of Public Administration in Area of Civil Service The paper analyses specifics of legal status of civil servants responsible for public governance at public authorities according to Civil Service Act nr. 234/2014
Rovněž podle závěru č. 5 ze zasedání poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu k zákonu o státní službě ze dne 3. 6. 2016 proces rozhodování o odpovědnosti státního zaměstnance nebo služebního úřadu za škodu nebo nemajetkovou újmu podle části šesté ZSS, je jedním z druhů řízení ve věcech služby; v těchto věcech tedy rozhoduje služební orgán
Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem vydaným služebním orgánem v nadřízeném služebním úřadu nebo náměstkem pro státní službu

Summary

ÚVODEM – DRUHY A CHARAKTER SPRÁVNÍCH ČINNOSTÍ V OBORU STÁTNÍ SLUŽBY

Problematika právní úpravy státní služby, která ve své civilní složce reálně desítky let u nás neexistovala a začala se uplatňovat až spolu se zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě (ZSS), vyvolává mnoho otázek nejen při jejím praktickém uplatňování, ale i z obecného teoretického pohledu. Tak organizační struktura se vztahují k množině státních zaměstnanců v každém služebním úřadu, mohou však být úkonem závazným pro následné rozhodnutí (správní akt) služebního orgánu o změně služebního poměru konkrétního státního zaměstnance [srov. Být napaden samostatnou žalobou ve správním soudnictví.[10] Schvalování systemizace ve smyslu § 17 ZSS je především výsledkem politické činnosti vlády jako vrcholného orgánu moci výkonné a souvisí s její politickou odpovědností za personální zajištění výkonu působnosti v jednotlivých služebních úřadech, nicméně s ohledem na závaznost systemizace pro konkrétní správní postupy směřující k případné změně služebního poměru státního zaměstnance[11] není vyloučena ani její soudní přezkoumatelnost. Vydávaným příslušným služebním orgánem, zavazujícím státní zaměstnance, jakož i zaměstnance v pracovním poměru vykonávající činnosti v oboru státní služby a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona[13] zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu. Že se článek nevěnuje faktickým úkonům a neregulativním úkonům, ač i ty se mohou v oboru státní služby objevovat

SPRÁVNÍ AKTY VYDÁVANÉ SLUŽEBNÍM ORGÁNEM

VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY PODLE ZSS

SLUŽEBNÍ PŘEDPISY