Abstract
This paper brings knowledge of disciplinary and professional preferences of social educators in the Czech Republic. We work with data from questionnaires where 333 Czech students and Social Pedagogy graduates were involved. The aim of the research was to determine their preferred conception of the discipline, what mission they attribute to the profession and what conception of exercising their profession is preferred. The main results include that social educators prefer a practical approach of social pedagogy as a help for clients in various life situations. Additionally, they significantly prefer a democratizing social conception of the discipline and executing the profession based on their relationship. Variables, such as sex, age, practical experience, work position, higher education etc. do not have an influence on such choices in the majority of cases. An interesting result is that students and graduates are in general satisfied with the choice of profession; however, graduates who stayed working in the field are more satisfied than the students. Also, social educators in the Czech Republic succeed in various social and pedagogical professions.
Highlights
This paper brings knowledge of disciplinary and professional preferences of social educators in the Czech Republic
Zda studenti a absolventi oboru v České republice preferují nějaké pojetí sociální pedagogiky, je zajímavé proto, že se v soudobém sociálněpedagogickém diskurzu objevuje konsenzuálně sdílený názor považující sociální pedagogiku za nejednoznačný teoreticko-praktický konstrukt (Eriksson & Markström, 2003; Hämäläinen, 2003; Storø, 2012; Úcar, 2013)
Sociální pedagogika: pojetí oboru a profese u studentů a sociálních pedagogů v České republice myšlenkového proudu ve filozofii, se pedagogika nemůže zaměřovat primárně na 89 jedince a jeho individuální rozvoj, ale jako neoddělitelná od společenskosti je ze své podstaty vždy pedagogikou sociální (Natorp, 1898)
Summary
Zda studenti a absolventi oboru v České republice preferují nějaké pojetí sociální pedagogiky, je zajímavé proto, že se v soudobém sociálněpedagogickém diskurzu objevuje konsenzuálně sdílený názor považující sociální pedagogiku za nejednoznačný teoreticko-praktický konstrukt (Eriksson & Markström, 2003; Hämäläinen, 2003; Storø, 2012; Úcar, 2013). Pojetí sociální pedagogiky jako výchovné péče společnosti o děti a mladé lidi. Po první světové válce se objevilo v Německu první systémově institucionální pojetí sociální pedagogiky jako praktické sociálně výchovné péče o děti a mladé lidi ohrožené výchovným zanedbáním. Z chápání sociální pedagogiky jako mimoškolní a mimorodinné preventivně výchovné instituce lze odvodit také její postupný rozvoj v oblasti mimoškolní výchovy, který nastal po druhé světové válce zejména v souvislosti s potřebou ovlivnit volný čas dětí a mládeže v industrializované společnosti. Století Wroczyńského (1966) se analýza prostředí a možností jeho ovlivňování stala nejdůležitějším úkolem sociální pedagogiky, z čehož plyne i jeho definice tohoto oboru: „Sociální pedagogika, opíraje se o empirická zkoumání, tedy o zkušenost, rozebírá výchovné vlivy, které vycházejí z prostředí, a určuje zásady organizování prostředí z hlediska potřeb výchovy.“ Důraz na kategorii prostředí je patrný v české a slovenské sociální pedagogice i v současnosti (viz Baláž, 1991; Kraus et al, 2001; Bakošová, 2006; Kraus, 2008; Procházka, 2012)
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
