Abstract
Clement of Alexandria quotes the Book of Psalms more than any other Old Testament book and does so more frequently than any other early Christian author apart from from Origen. The aim of this article is to examine Clement’s use of the Psalter in his works. First, it demonstrates how Clement quotes from the Psalms, specifically what sort of introductory wording he uses. It is apparent that the Book of Psalms has many different functions for Clement: a tool of evangelisation, the word of God himself educating human beings, a Christian book of prayer, prophetic writing, a source of theology (providing evidence of God’s characteristics), and a model of morality. Second, the article attempts to characterize the specific role of the Psalms in individual works by Clement. It concludes that the Greek Psalter is quoted in all works except the homily Quis dives salvetur? Finally, the article highlights the verses of the Psalms or the particularly frequent and common themes of the Psalter that are key to Clement’s theological thinking (these are Ps 1:1–6; Ps 18/19, especially v. 5; Ps 33/34:9; Ps 81/82:6; the theme of the “new song” and the image of “the rod of punishment”).
Highlights
C C A C Cř Cř C A C A* in 1Pt 2,3 C C C Cř Cř Cř Cř C Cř Cř Cř ACCCC
Velká část citací z Knihy žalmů se nachází právě v kapitolách 6 a 7, kde jimi Klement dokládá své přesvědčení, že Bůh se sice dává částečně poznat i Židům a pohanům prostřednictvím jejich vlastní moudrosti, ale zároveň je vyzývá k plnosti poznání, kterého lze dosáhnout pouze vírou v Krista – Logos
Absence citací žalmů v tomto spise každopádně koresponduje s jeho obecnou tendencí – chybí zde jediný odkaz na jakoukoli starozákonní knihu
Summary
Jak Klement cituje žalmy a jakých uvozovacích formulací přitom nejčastěji používá. Citace žalmů jsou obvykle uvozeny slovy „David / žalmista David říká“ (55krát) nebo „prorok / proroctví říká“ (24krát). Někdy je to sám Pán (8krát) nebo Duch svatý (8krát), kdo k nám prostřednictvím slov žalmu promlouvá. Že variabilita uvozovacích formulací je vysoká – především na těch místech Klementova díla, která jsou po rétorické stránce propracovanější než ostatní, jako např. Tento způsob je častý především tam, kde je citace žalmu součástí celé řady uváděných autorit nebo Klement z nějakého důvodu nechce na svůj zdroj explicitně upozorňovat. Specifické podoby nabývají uvozovací formulace na těch místech, kde je citace z Žalmů součástí fiktivní řeči samotného Boha, který se slovy žalmu obrací na čtenáře, resp. Většina žalmů je citována přímo, spíše výjimečně je text žalmu uveden jako součást citace jiného autora nebo díla, tedy „z druhé ruky“. Z uvedeného vyplývá, že Kniha žalmů je pro Klementa nejen sbírka textů určených k modlitbě, ale také Slovo živého Boha promlouvající k autorovým současníkům a prorocký spis, jehož naplnění se v poslední době ukazuje
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
