Rashomon Effect on the Decision Process of Severe Coronary Artery Pathology: "Coronary Artery Bypass Surgery or Percutaneous Coronary Angioplasty"

Abstract

Úvod: Film RaĹĄĂłmon je mistrovskĂŠ dĂ­lo reĹžisĂŠra Kurosawy, v němĹž svědkovĂŠ popisujĂ­ tentýŞ případ vraĹždy z rĹŻznĂŠho pohledu. Existuje ale rozdĂ­l v tom, co vidĂ­ a jak to vnĂ­majĂ­. Tento jev se nazĂ˝vĂĄ RaĹĄĂłmonĹŻv efekt. CĂ­lem tĂŠto studie bylo zjistit, zda nĂĄlada lĂŠkaře v rĹŻznĂŠm pracovnĂ­m prostředĂ­ mĂĄ vliv na rozhodovĂĄnĂ­ o indikacĂ­ch a léčbě. MateriĂĄl a metody: NĂĄĹĄ vzorek tvořilo celkem 54 lĂŠkařů (29 kardiologĹŻ a 25 kardiochirurgĹŻ), kteří si prohlĂŠdli koronarogram pacienta se zĂĄvaĹžnĂ˝m postiĹženĂ­m koronĂĄrnĂ­ tepny dvakrĂĄt, s odstupem 30-45 dnĹŻ v rĹŻznĂŠm prostředĂ­. Pro stanovenĂ­ nĂĄlady po indikovĂĄnĂ­ invazivnĂ­ho postupu bylo lĂŠkařům poloĹženo 6 otĂĄzek. Pro srovnĂĄnĂ­ kategorickĂ˝ch ĂşdajĹŻ byl pouĹžit chĂ­ kvadrĂĄt test. OpakovanĂĄ srovnĂĄnĂ­ poměrĹŻ se analyzovala pomocĂ­ Bonferroniho korigovanĂŠho Z-testu. PrvnĂ­ a druhĂŠ klinickĂŠ indikace se porovnĂĄvaly McNemarovĂ˝m testem podle pacientova koronarogramu v rĂĄmci skupiny. VĂ˝sledky analĂ˝zy byly prezentovĂĄny jako frekvence (procento). StatistickĂĄ vĂ˝znamnost byla stanovena na Ăşrovni p < 0,05. VĂ˝sledky: Podle kardiologĹŻ a kardiochirurgĹŻ existuje statisticky vĂ˝znamnĂ˝ rozdĂ­l v odpovědĂ­ch na otĂĄzky v zĂĄvislosti na nĂĄladě v prvnĂ­m a druhĂŠm časovĂŠm bodu s vĂ˝jimkou rozdĂ­lu v odpovědĂ­ch v nĂĄladě "prĂĄvě teď jsem v pohodě". V druhĂŠm časovĂŠm bodu, kdy 55,2 % kardiologĹŻ odpovědělo maximĂĄlně "naprosto pravda", odpovědělo 64 % operatĂŠrĹŻ "větĹĄinou pravda" (p = 0,024). Byl zjiĹĄtěn statisticky vĂ˝znamnĂ˝ rozdĂ­l (p = 0,041) mezi kardiology a chirurgy v rozvrstvenĂ­ klinickĂ˝ch indikacĂ­ podle koronarogramĹŻ pacientĹŻ při prvnĂ­ konzultaci; tedy o samotě, v tichu a při větĹĄĂ­m soustředěnĂ­. ZatĂ­mco 55,2 % kardiologĹŻ odpovědělo "perkutĂĄnnĂ­", zněla odpověď 76 % chirurgĹŻ "operace". Naopak neexistoval statisticky vĂ˝znamnĂ˝ rozdĂ­l (p = 0,136) v distribuci intervenčnĂ­ch vĂ˝konĹŻ ve druhĂŠ situaci, tedy v přeplněnĂŠm a hlučnĂŠm prostředĂ­. ZatĂ­mco 51,7 % kardiologĹŻ odpovědělo "stent", 72 % chirurgĹŻ odpovědělo "operace". Nebyl nalezen ŞådnĂ˝ rozdĂ­l mezi distribucemi indikacĂ­ 1 a 2 mezi kardiology (p = 1) nebo mezi chirurgy (p = 1). ZĂĄvěr: NĂĄladu mohou faktory vnějĹĄĂ­ho prostředĂ­ ovlivňovat a někdy mohou pĹŻsobit zmatek. Kardiolog nebo chirurg mohou vědomě nebo nevědomky preferovat konkrĂŠtnĂ­ metodu léčby. To, Ĺže nepřijmou opačnĂŠ nebo jinĂŠ řeĹĄenĂ­, lze vysvětlit nepsanĂ˝mi, zaběhnutĂ˝mi zvyklostmi na danĂŠm pracoviĹĄti, osobnĂ­mi nebo klinickĂ˝mi postupy i zpĹŻsobem vĂ˝uky v době studia. To vĹĄe mĹŻĹže vĂŠst k rozdĂ­lnĂ˝m rozhodnutĂ­m o léčbě v rĹŻznou dobu u jednoho a tĂŠhoĹž klinickĂŠho případu. © 2022, ČKS.