Psychometric properties of the Czech version of the Boredom Proneness Scale: Factor structure, internal consistency, conceptual relations

Abstract

Psychometric properties of the Czech version of the Boredom Proneness Scale: Factor structure, internal consistency, conceptual relations Objectives. The study is focused on the psychometric properties of the Czech version of the Boredom Proneness Scale (BPS) evaluation.Sample and settings. The scale was completed by 661 secondary school students aged between 15 to 24 (M=17; SD=1,36) together with other measures of related constructs.Statistical analysis. Statistical analyses were realised using the environment of IBM SPSS Statistics (ver. 27) and JASP. Cronbachʼs α and McDonaldʼs ω were used to assess the internal consistency. Confirmatory factor analyses were performed to test the discriminant validity of different existing models. As none of them was a good fit to the present data, exploratory factor analysis using the Principal axis factoring method with promax solution was used to reveal specific factor structure within this sample. Correlation analysis was used for convergent validity estimation. Differences between men and women and with regard to grade point average were assessed using Mann-Whitney and Kruskal-Wallis tests.Results. The internal consistency of the BPS total score was adequate, but the item analysis did not confirm the scale to be unidimensional within this sample. Three-factor models derived from previous research studies were tested using the CFAs, but none of them was a reasonable fit to the data. Based on the results of EFA, a three-factor solution appeared to be the best fit to the sample. Despite the fact that one of the revealed factors could not have been fully mathematically supported, its validity and conceptual value within the BPS construct and with regard to other measured variables is further corroborated in this study. The study results indicate that the three-factor solution brings at least more subtle findings with regard to the relationship between the BPS and related constructs. Directions for further scale development and improvement are outlined in order to maximalize the research and diagnostic potential of the scale.Limitations: The major study limitation is related to the low representativeness of the research sample. Therefore, further research with different population samples is needed. Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS).Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuzné konstrukty.Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statistics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly realizovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šikmým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann-Whitney a Kruskal-Wallis.Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analýza však vyloučila unidimenzionalitu škály. S využitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dostatečnou shodu s daty. Metodou explorační faktorové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazuje v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným konstruktům. Výsledky studie přinášejí doporučení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál.Omezení studie. S ohledem na nereprezentativnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dalších populačních souborů.