Abstract
The aim of this article is to describe the legal regime of the natural resources of celestial bodies. In recent months and years, there has been an increase in debates regarding mining on the moon and asteroids. This article is dedicated to the analysis of the legal regime of such activities. In particular, whether such activities are possible from the point of view of international law, how they are regulated and what are the potential future developments in this area. The article offers an analysis and comparison of the legal regime governing the natural resources of celestial bodies based on the Outer Space Treaty and the Moon Agreement, respectively. The Moon Agreement is given special attention despite its limited international significance, and arguments are presented in favour of its possible recognition by more states in the future. In both cases, arguments are presented that the non-appropriation principle regarding the outer space and celestial bodies, as expressed in both international treaties, does not apply to the natural resources.
Highlights
The Legal Regime of Natural Resources of Celestial Bodies The aim of this article is to describe the legal regime of the natural resources of celestial bodies
The article offers an analysis and comparison of the legal regime governing the natural resources of celestial bodies based on the Outer Space Treaty and the Moon Agreement, respectively
The Moon Agreement is given special attention despite its limited international significance, and arguments are presented in favour of its possible recognition by more states in the future
Summary
Dohoda o Měsíci obsahuje ve druhém odstavci článku 11 zásadu zákazu přivlastnění Měsíce a jiných nebeských těles,[25] jejíž formulace je obdobná, nicméně podrobnější oproti té, vyjádřené v Kosmické smlouvě. Článek 11 Dohody o Měsíci explicitně zakazuje přivlastnění povrchu, podzemí, jejich částí i přírodních zdrojů in situ státy, mezinárodními mezivládními či nevládními organizacemi, národními organizacemi nebo nevládními subjekty a jakýmikoli fyzickými osobami. Že umístěním personálu, kosmických plavidel, výstroje, vybavení, stanic a zařízení na povrchu či pod povrchem nebeských těles nevznikne subjektu vlastnické právo k danému nebeskému tělesu ani jeho části.[26]. Vzhledem k doslovnému zákazu přivlastnění přírodních zdrojů in situ a k výčtu činností, které nevedou ke vzniku vlastnického práva k nebeskému tělesu či jeho části, lze a contrario dovodit, že získané přírodní zdroje oddělené od původního nebeského tělesa jsou způsobilé přivlastnění. Skutečnost, že jsou přírodní zdroje využívány, je činí způsobilými k přivlastnění.[27]
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
