Abstract
The topic of this study is the relationship between dogmatic and moral theology. In the fi rst part of this paper the author defi nes this relationship as a hermeneutic circle and as an analogy of the trinitarian perichoresis. The second short chapter of this article is concerned with the issue of the natural and supernatural in the moral theology. In the third part the writer considers the relationship between Christ and the Torah. In the following paragraph we can see the relationship between the image of God and requests of moral theology. In the fi fth short chapter we can fi nd some inspirations of how to conceive of a new trinitarian moral theology. In the last point the author presents the thinking of Saint Bonaventura about theology of Sapientia that creates harmony between intellectus, affectus, contemplation and ethics.
Highlights
Na závěr této první části je třeba podotknout, že právě předložené úvahy o vzájemném poměru obou disciplín patří nejen do tohoto prvního bodu, nýbrž vzhledem k paradigmatu perichoreze v jistém slova smyslu rovněž do klíčového pátého podtématu, kde se předkládají podněty pro vypracování trinitární morální teologie
The second short chapter of this article is concerned with the issue of the natural and supernatural in the moral theology
In the following paragraph we can see the relationship between the image of God and requests of moral theology
Summary
Občas se setkáme s nostalgickými výroky o tom, že ještě vrcholná scholastika nerozdělovala teologii na dogmatickou a morální. Že morální teologie je nevyhnutelně přítomna v dogmatické a naopak,[16] což je nevyhnutelně spjato s postojem evangelijní „chudoby“ teologa vzhledem k předmětu studia, jímž je tajemství víry a křesťanského života, a následně také k vlastní disciplíně, již si nesmí přivlastňovat jako svůj výlučný majetek.[17] Morální teolog tedy ze svého vlastního hlediska bude mluvit do otázek antropologických, christologických, soteriologických, charitologických,[18] trinitologických,[19] které buď zodpovědně reflektuje, a tak dělá dobrou morální teologii, anebo nereflektuje, pročež výsledek jeho snahy nemůže být hodnocen jako křesťanská morálka v pravém slova smyslu. Navíc by mělo být zřejmé, že v perichoretickém poměru jeden není pouze partnerem toho druhého, nýbrž také součástí jeho vlastní identity, a proto dogmatika bytostně potřebuje morální teologii k tomu, aby byla sebou, stejně jako morální teologie, pokud je skutečnou teologií, zase potřebuje teologii dogmatickou jako nevyhnutelnou součást sebe samé. Na závěr této první části je třeba podotknout, že právě předložené úvahy o vzájemném poměru obou disciplín patří nejen do tohoto prvního bodu, nýbrž vzhledem k paradigmatu perichoreze v jistém slova smyslu rovněž do klíčového pátého podtématu, kde se předkládají podněty pro vypracování trinitární morální teologie
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
