Abstract
The legacy of I. A. Bláha – one of the founding fathers of Czechoslovak sociology – displays a unique significance when inserted in a three-layered historical context: (1) the modernist fleur of interwar Brno, (2) the modernist layer in the foundations of the new Czechoslovak state, and (3) the basic principles of cultural modernism in general. This perspective makes it possible to fully appreciate Bláha’s intellectual input in promoting sociology as a viable scientific discipline. And it also sheds light upon the cultural matrix in which the discipline found its firm intellectual footing.
Highlights
Bláha – one of the founding fathers of Czechoslovak sociology – displays a unique significance when inserted in a three-layered historical context: [1] the modernist fleur of interwar Brno, [2] the modernist layer in the foundations of the new Czechoslovak state, and [3] the basic principles of cultural modernism in general
Sociologie byla tehdy již sice v západních akademických kruzích ustavena jako svébytná badatelská perspektiva, třebaže ani v tomto ohledu nepožívala stejné míry uznání jako třeba antropologie nebo psychologie
Proces její organizační institucionalizace – který spočíval zejména v zakládání samostatných kateder, výzkumných ústavů, odborných časopisů a profesních asociací – však do dvacátých let 20. století nabíral tempo velmi pomalu
Summary
Artuš Černík, čerstvě pověřený vedením kulturní rubriky deníku Rovnost, pozval v roce 1921 do Brna Jaroslava Seiferta, taktéž začínajícího novináře. Můžeme-li si Janáčka představit jako ornament brněnského modernismu – jehož ideová spřízněnost s hnutím zůstává i tak nejednoznačná – za jeho nejvýraznější reprezentaci platí meziválečná funkcionalistická architektura. I v tomto ohledu pak brněnská avantgardní architektonická škola meziválečného období představuje asi nejvýraznější duchovní korelát toho druhu sociologie, který v téže době začal na Masarykově univerzitě prosazovat a ustavovat Inocenc Arnošt Bláha. Bláha je jmenován mimořádným profesorem sociologie stejného roku, kdy Seifert nastupuje svůj roční pobyt v redakci Rovnosti a vzniká Literární skupina. Sociologie byla tehdy již sice v západních akademických kruzích ustavena jako svébytná badatelská perspektiva, třebaže ani v tomto ohledu nepožívala stejné míry uznání jako třeba antropologie nebo psychologie. Proces její organizační institucionalizace – který spočíval zejména v zakládání samostatných kateder, výzkumných ústavů, odborných časopisů a profesních asociací – však do dvacátých let 20. V širším mezinárodním měřítku a mimo vyvolená univerzitní centra se proces institucio nalizace sociologie coby akademické disciplíny naplno rozvinul až po druhé světové válce.
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
