Abstract

This article discusses the controversy of the sociological imagination as it was developed by Charles Wright Mills and its relevance for the current epistemology of social science. His notion of the sociological imagination has several problems due to the unreflected general prejudice distinguishing between structure and subjectivity, which creates from sociology a kind of social metaphysics. As a result, social context is conceptualised as an unproblematic domain used for the rationalisation of an actor’s behaviour and knowledge, and the sociological imagination gives the sociologist an absolute critical position which situates him paradoxically in the name of justice and freedom against humanity.

Highlights

  • Úvod Poté co Thomas Kuhn uveřejnil druhé vydání Struktury vědeckých revolucí (Kuhn 1970, česky 1997), vysloužil si ze strany sociálních vědců silnou kritiku pro nedůslednost ve vykazování souvislosti mezi paradigmatem a sociálním kontextem

  • Zřejmě nejlépe tento způsob kritiky vystihla Sheilla Jasanoffová (2012: 437), která Kuhnovu neschopnost vidět ­so­ciáln­ í podmíněnost vědy a její inklinaci k diskriminaci označila jako nedostatek sociologické imaginace

  • Že jeho základní chyba spočívá v samotné sociologické imaginaci, která se snaží zprostředkovat vztah mezi vnější realitou opisovanou sociálním kontextem, sociální strukturou, silami, tlaky, či diskurzy a subjektivitou konkrétního jednotlivce

Read more

Summary

Introduction

Úvod Poté co Thomas Kuhn uveřejnil druhé vydání Struktury vědeckých revolucí (Kuhn 1970, česky 1997), vysloužil si ze strany sociálních vědců silnou kritiku pro nedůslednost ve vykazování souvislosti mezi paradigmatem a sociálním kontextem. Že sociologická imaginace jako prokazování souvislosti mezi určitým individuálním fenoménem, ať již je to paradigma, určitá instituce či život jednotlivce, a sociálním kontextem, je pro sociologii či sociální vědu obecně důležitým epistemologickým předpokladem. Odkud se bere tato tendence, v níž je sociální kontext pojímán jako neproblematická oblast využívaná badatelem pro racionalizaci jednání a myšlení určitých aktérů, která ho však pasuje do role absolutního měřítka všeho a všech a ve svém důsledku staví sociální vědu nejen proti vědám ostatním, ale především proti člověku?

Results
Conclusion
Full Text
Paper version not known

Talk to us

Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have

Schedule a call