Multikriteriální hodnocení konkurenceschopnosti nových členských států EU a reálná konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání

Abstract

Každoročně se dozvídáme z "Ročenky světové konkurenceschopnosti" vydávané Institutem pro rozvoj managementu v Lausanne o špatné a/nebo zhoršující se konkurenceschopnosti středoevropských transformačních zemí. Děje se tak za situace, kdy jak exportní výkonnost těchto zemí, tak i jejich tržní podíly, narůstají trvale nadprůměrnými tempy. Zjistili jsme, že rozpor mezi hodnocením a realitou je dán hlavně tím, že mezi značným počtem kritérií, o které tento Institut opírá své soudy, absentuje většina klasických, teoreticky fundovaných kritérií konkurenceschopnosti. Daný rozpor je dán i tím, že hlavním "etalonem" pro hodnocení, prezentovaná Institutem, jsou podmínky zaznamenané v hospodářsky nejvyspělejších státech světa, takže jakékoli odchylky od daných "norem", a to i ty, které jsou dány převážně jen tím, že nové členské státy EU jsou dosud transformačními zeměmi, jsou interpretovány jako důkaz jejich chabé konkurenceschopnosti. Toto neobjektivní hodnocení konkurenceschopnosti těchto zemí má četné negativní zpětné vazby, počínaje zhoršením podmínek, za nichž se jim daří zabezpečovat zahraniční finanční zdroje, až po oslabení důvěry zahraničních investorů v jejich konkurenceschopnost a technologickou zdatnost, (což negativně ovlivňuje selekci těmito investory zde zakládaných výrob). Je proto velice důležité vnést do povědomí ekonomické veřejnosti velice dobrou konkurenceschopnost jak České republiky, tak i dalších nových členských států EU z řad středoevropských transformačních zemí, o které svědčí mimo jiné i přesvědčivé údaje, předložené ve výše uvedené stati.