Abstract
The purpose of this article is to compare laws regulating corporate groups in Germany, the United Kingdom and France in order to find the optimal model of regulation of corporate groups and then to compare the findings with the proposed Commercial Corporation Act. Generally, the difference between the concepts lies in the approach to the issue of respecting or not respecting the duty of loyalty within corporate groups. Under certain conditions, German law enables a parent company to promote interests of the whole group at the expense of a subsidiary. It creates a system of specifi c rules in order to comprehensively regulate such interferences of the parent company and thus to protect the subsidiary. On the other hand, British law insists on compliance with the duty of loyalty and equips minority shareholders and creditors with legal means for their protection. French law represents a compromise between these approaches as it allows promotion of interests of the whole group at the expense of a subsidiary only under strict conditions. However, if these conditions are met, it enables the parent company to promote its interests in an even broader way than German law does. It also provides minority shareholders and creditors with direct protection. In French law on corporate groups, jurisprudence plays an important role which enables a flexible response to developments in the economic sphere. Thus, on the one hand, French law enables the parent company to effectively manage the corporate group as an economic unit and, on the other hand, it provides endangered subjects with functional instruments of protection. For this reason, the French approach can be recommended. The proposed Commercial Corporation Act is inspired by the French model, which can be evaluated as positive.
Highlights
The purpose of this article is to compare laws regulating corporate groups in Germany, the United Kingdom and France in order to find the optimal model of regulation of corporate groups and to compare the findings with the proposed Commercial Corporation Act
In French law on corporate groups, jurisprudence plays an important role which enables a flexible response to developments in the economic sphere
On the one hand, French law enables the parent company to effectively manage the corporate group as an economic unit and, on the other hand, it provides endangered subjects with functional instruments of protection
Summary
Německo je jednou ze zemí, jež do svého právního řádu zakomponovalo samostatnou komplexní úpravu podnikatelských seskupení, tzv. 1 definuje podnik s většinovou majetkovou účastí (in Mehrheitsbesitz stehendes Unternehmen), a to jako podnik, kterému náleží většina obchodních podílů či akcií jiného právně samostatného podniku (podnik s většinovým vlastníkem, mit Mehrheit beteiligtes Unternehmen) nebo většina hlasovacích práv ve vrcholném orgánu jiné společnosti, přičemž tato podmínka je alternativní.[3] Definice podniku s většinovým vlastníkem je dále v AktG využita při vymezení vztahu ovládání. Pokud existuje mezi podniky vztah ovládání pak AktG stanoví vyvratitelnou právní domněnku o existenci jednotného vedení a tudíž i vzniku koncernu. Všechny výše analyzované právní úpravy vycházejí při vymezení podnikatelských seskupení z držení většiny hlasovacích práv jednou osobou (mateřská společnost) ve vrcholném orgánu jiné osoby (dceřiná společnost).[8] Tato většina pak dává mateřské společnosti možnost prosazovat svou vůli při řízení společnosti dceřiné. Že podnikatelská seskupení se vyznačují na jedné straně samostatnou právní subjektivitou jednotlivých členů seskupení, ale na straně druhé hospodářskou jednotou celého seskupení, které samo právní subjektivitu nemá
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Disclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.