Abstract
The international competitiveness rankings can be seen as a way of evaluating countries’ future economic potential and opportunities for further development and growth. The discussion of one clear definition of the term “national competitiveness” can be considered a “never-ending story” without an unambiguous generally accepted result. In every composite indicator analysis, the final index is the outcome of a number of choices: the framework (usually driven by theoretical models and experts’ opinions), the indicators to be included, their normalisation, the weights assigned to each indicator, and the aggregation method. This paper is based on evaluating results of the Visegrad group countries (V4), Germany, and Austria. We take into account the sense and the methodology of Porter’s Diamond model (SD model) and the Nine-factor model (9F model). The main aim of this paper is the identification of similarities and differences between these two models and the discussion of suitability of these models for countries with different economic characteristics.
Highlights
Measuring of National Competitiveness – Comparative Analysis of Visegrad Countries, Germany and Austria in Modified Porter’s SD Model and 9F Model The international competitiveness rankings can be seen as a way of evaluating countries’ future economic potential and opportunities for further development and growth
Komparace rozdílů v hodnocení zemí bude založena na aplikaci dvou modelů – zjednodušené verze Porterova diamantu a upravené verze rozšíření Porterova modelu, tzv. 9F modelu
Zatímco klasická teorie mezinárodního obchodu považuje za její zdroje výrobní faktory a přírodní zdroje, SD model [Porter, 1990] usiluje o dynamický pohled na konkurenční výhodu zemí a je modelem, který významně ovlivnil konstrukci nejvíce sledovaných kompozitních indexů konkurenceschopnosti
Summary
Jak upozorňují např. Krugman [1994] nebo Cho a Moon [2013], v české odborné diskusi pak Klvačová a Malý [2008], akceptovat závěry o pozici země bez detailnějšího povědomí o tom, jak k nim příslušná instituce zabývající se měřením národní konkurenceschopnosti dospěla, může vést k nevhodným národohospodářským opatřením a doporučením. Při analýze pozice zemí podle žebříčků WEF a IMD hledají Cho a Moon [2005] odpověď na otázku, proč se závěry různých žebříčků pro jednotlivé země rozcházejí a dokonce naznačují i opačný trend. Zatímco klasická teorie mezinárodního obchodu považuje za její zdroje výrobní faktory a přírodní zdroje, SD model [Porter, 1990] usiluje o dynamický pohled na konkurenční výhodu zemí a je modelem, který významně ovlivnil konstrukci nejvíce sledovaných kompozitních indexů konkurenceschopnosti Které umožňují národním firmám (odvětvím) realizovat konkurenční výhodu, přičemž konkurenční schopnost firem v mezinárodním srovnání je chápána jako předpoklad konkurenceschopnosti národní ekonomiky. V první jsou v dané ekonomice identifikována všechna odvětví, v nichž jsou národní firmy mezinárodně úspěšné (kritériem je existence konkurenční výhody ve srovnání s nejlepšími světovými konkurenty a velikost přímých zahraničních investic do zahraničí založených na aktivech a dovednostech vytvořených v domácí ekonomice). Cho a Moon [2013], pro malé otevřené ekonomiky je důležitá mezinárodní rivalita měřená otevřeností zahraničním produktům, tj. rozsahem protekcionismu v dané zemi
Sign-in/Register to view highlights & summary Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
