Abstract
This study focuses on the modalities of transmission of history-related knowledge to a current young generation (12–25 years old). Data from 11 focus groups with pupils and students of schools at the primary, secondary and tertiary levels were used to analyse situations of knowledge transmission with regard to four significant historical events: September 11th 2001, November 17th 1989, August 21th 1968 and February 25th 1948. The study introduces media curation as a senzitizing concept suitable for grapsing the selective dimension of mnemonic practices. The analysis is focused on aspects of expert, social, or data-based curation in situations where mnemonic content is transmitted. This analytical instrument is used in the study to account for situations in which mnemonic practices of the informants take place.
Highlights
This study focuses on the modalities of transmission of history-related knowledge to a current young generation (12–25 years old)
V tomto ohledu identifikuje Macek v návaznosti na Jiřího Fialu [2012: 62] několik typů tzv. kurační praxe: 1) expertní kuraci v rámci které provádí specializovaná skupina aktérů výběr mediálních obsahů tak, jako například při klasickém televizním či rozhlasovém vysílání [Kaderka – Havlík 2010]; 2) sociální kuraci, která spočívá v diskuzích a doporučeních mezi aktéry-diváky, ať už tyto diskuze probíhají osobně, nebo zprostředkovaně některou z forem digitální komunikace, jako jsou například sociální sítě; 3) datově konzultační kuraci, jejímž současným základem je využívání online databázových zdrojů za účelem výběru, případně zprostředkování obsahů [Macek 2015: 88]
Ve vzorku se tak nacházejí data z jedné základní školy (2 ohniskové skupiny), jedné střední odborné školy (3 ohniskové skupiny), jednoho gymnázia (2 ohniskové skupiny) a jedné vysoké školy (2 ohniskové skupiny na technických oborech a 2 ohniskové skupiny na humanitních oborech)
Summary
Výzkum kolektivní paměti představuje badatelské pole, jehož šíři dokumentoval už na konci 90. let Jeffrey Olick [1998]. Kurační praxe: 1) expertní kuraci v rámci které provádí specializovaná skupina aktérů výběr mediálních obsahů tak, jako například při klasickém televizním či rozhlasovém vysílání [Kaderka – Havlík 2010]; 2) sociální kuraci, která spočívá v diskuzích a doporučeních mezi aktéry-diváky, ať už tyto diskuze probíhají osobně, nebo zprostředkovaně některou z forem digitální komunikace, jako jsou například sociální sítě; 3) datově konzultační kuraci, jejímž současným základem je využívání online databázových zdrojů (jako jsou vyhledávače, nebo webové stránky specializující se na poskytování informací například o filmech a seriálech) za účelem výběru, případně zprostředkování obsahů [Macek 2015: 88]. Pokud však je cílem selektivitu kolektivní paměti podrobněji zkoumat, nelze se vyhnout konceptualizaci praxe, která ji v každodenním životě ztělesňuje.[8] Selektivní rozměr mnemonických praxí je možné zachytit jako praxe kurační, v rámci kterých aktéři vytvářejí specifické kompozice médií a jejich obsahů. Zároveň je tak možné sledovat proces socializace či vrůstání nové generace do kolektivní paměti
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
