Abstract
The study’s focus is to identify the conceptual conditions of Latourian ANT as conditions that can be formulated as a specific theory of sign (so-called “material-semiotics”). Therefore, the main aim of the paper is to analyse selected semiotic aspects of the Actor-Network Theory (ANT), namely Latour’s definition of an “actor” as an “actant” and his notion of the “semiotic fabrication” of agency. The interpretation strategy of this essay is a critical comparison of different understandings of the theory of the sign, namely (Saussurean) semiology, (Greimasian) semiotics and (Peircean) semeiotic. Interpretations of these semiotic paradigms comprise the main part of the text along with the evaluation of the Kohn-Latour debate, which can be understood as a more specific development of the Peircean semeiotic. The study points out the controversial aspects of Latour’s acceptance of certain semiotic concepts and their subsequent transposition into the ANT area.
Highlights
The study’s focus is to identify the conceptual conditions of Latourian Actor-Network Theory (ANT) as conditions that can be formulated as a specific theory of sign
The study's focus is to identify the conceptual conditions of Latourian ANT as conditions
The interpretation strategy of this essay is a critical comparison of different understandings of the theory
Summary
První perspektiva (i) je tradičně svázána s dědictvím Saussurovy strukturální lingvistiky a Hjelmslevovy glosematiky, které se staly bezmála kanonickou součástí francouzské sémiologie a strukturalismu. Tento jazyk-systém není konkrétním přirozeným jazykem, ale je, jakožto čistá forma, podmínkou jakéhokoliv přirozeného jazyka a jeho pravidel.. Saussure pak rozpracovává dále možnost toho, jakými způsoby jsou vztahy mezi elementy obecného systému jazyka ustrojeny. Přeneseme-li tyto postuláty do širšího kontextu dalších forem vytváření významu, dostáváme se k tomu, proč se sémiologie, jakožto „věda, která studuje život znaků ve společnosti“ (CLG: 33), stala obecným modelem pro výzkum v různorodých sociálněvědních oborech a základem pro uvažování o aktérství.. Sociálně-kulturní aktérství lze více či méně odvodit z pravidel, která mají svůj předobraz v tomto smyslu „idealistickém“ pojetí reality jazyka (langue). 11 Založené v konceptu jazyka jakožto systému znaků, který vyjadřuje ideje (CLG: 33) a který význam těchto idejí může vyjadřovat pouze díky tomu, že existuje jako čistá forma obsahující pouze diference (CLG: 166).
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
