Královské lesy v Maiestas Carolina: Monumentalita krajiny a právní pluralismus v procesu utváření suverenity českého království

Tomáš Ledvinka

doi:10.5817/soc2020-2-71

Abstract

De juribus regiis silvarum (On the Law of the Royal Forests) is a segment of an unrealised constitutional project for the Kingdom of Bohemia from the mid-fourteenth century (Maiestas Carolina) which is usually interpreted as a law to protect the Royal Forests from arsonists and other criminals to maintain the forests as a source of the king’s revenue. This paper reinterprets the regulation with the emphasis on the interconnection between the Royal Forests and the constitutional mythos of the inalienability of the Kingdom. It suggests that the designation of the Forests to protect the wild (trees, beasts and outlaws) was based not merely on reverence for the king but also on the seclusion of the landscapes from intensive human use by means of a robust material, military-bureaucratic infrastructure (castles, roads...) which was equally meant to establish the Forests as an autonomous and constitutive pillar of the Kingdom’s sovereignty. It shows how the monumental landscape of the Royal Forests acquired a specific legitimacy function in terms of heterogeneous space and legal pluralism in the Kingdom, which is contrasted to the national territoriality and House metaphorics of modern State sovereignty. The paper further analyses the remarkable societal arrangement of the Maiestas Carolina Forest Court, which represents a unique configuration for the resolution of conflicts between various legal units and micro-sovereignties situated within the landscape of the Kingdom.

Highlights

De juribus regiis silvarum (On the Law of the Royal Forests) is a segment of an unrealised constitutional project for the Kingdom of Bohemia from the mid-fourteenth century (Maiestas Carolina) which is usually interpreted as a law to protect the Royal Forests from arsonists and other criminals to maintain them as a source of the king’s revenue
Královské lesy v Maiestas Carolina jsou koncipovány jako atribut království a opora nezcizitelnosti jeho suverenity
Že z hlediska systematického uspořádání Maiestas Carolina jsou ustanovení o právu královských lesů umístěna hned za obranu zemských hranic, vnějších mezí království

Summary

Kde je situováno právo královských lesů?

Právo královských lesů se chronologicky nachází před anebo mimo moc velkých moderních teoretických rozdělení světa, například na kulturu a přírodu. Středověké právo je totiž situováno v prostoru a krajině, jsou pro ně důležité hranice i vzdálenosti vnitřního i vnějšího rozčlenění království, aniž by tím jakkoliv ztrácelo svůj mobilní či personální aspekt.[15] Jak jsem již zmínil, královské lesy v Maiestas Carolina jsou koncipovány jako atribut království a opora nezcizitelnosti jeho suverenity. „mikrosuverenity“, jejímž referenčním rámcem je taktéž mozaika societárních uskupení, nikoliv státnost (Humphrey 2007).[16] Nejenže východiska těchto pojmů přesněji souhlasí s právní situací zachycenou v Maiestas Carolina, ale s jejich pomocí ji můžeme rovněž přesněji pochopit.[17] Přesto je však nepochybné, že právo královských lesů se nachází právě na nejvyšší rovině societárního uspořádání a zařazení svazku. Že z hlediska systematického uspořádání Maiestas Carolina jsou ustanovení o právu královských lesů umístěna hned za obranu zemských hranic, vnějších mezí království. Třetím tematickým okruhem je ochrana hranic královských hvozdů ve vztahu k sousedním šlechtickým panstvím, jejímž pozadím je právě vnitřní právní rozčlenění království

Od králova lesa k lesu království

Soud královského hvozdu

Suverenity mezi domem a krajinou