Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání

Jiří Šubrt,Štěpánka Pfeiferová

doi:10.14712/23363525.2017.62

Abstract

The article engages with the sociological approach to the problems of collective memory from the historical perspective. The explanation starts with Maurice Halbwachs and his conception of frames of memory and goes on to examine how this was later used by Halbwachs’ followers in France, where the theory of memory was hailed as a new paradigm for social sciences. Special attention is devoted to Pierre Nora’s conception of “places of memory” (les lieux de mémoire) and Paul Ricoeur’s approach to the “workings of memory” (travail de mémoire). At the end the authors introduce their own approach, based on the ideas of system theory.

Highlights

The article engages with the sociological approach to the problems of collective memory from the historical perspective
S jejím vývojem od ústní podoby k písmu; 3. středověká paměť, jež udržuje v rovnováze paměť ústní a písemnou; 4. pokroky psané paměti od 16. století do dneška; 5. zvýšený zájem o paměť, charakteristický pro současnost [Le Goff 2007: 70–71]
34 Tímto způsobem uvažuje o kolektivní paměti Maurice Halbwachs, podle nějž si společnost kontinuální reaktualizací věr, znalostí a norem, tedy zasazováním fragmentů a obrazů z minulosti do nových kontextů, zajišťuje stálost svých reprezentací

Summary

Introduction

The article engages with the sociological approach to the problems of collective memory from the historical perspective. Individuální paměť, jak již bylo řečeno, je pro Halbwachse kulturním produktem, je strukturována pamětí kolektivní, která není pouze nějakým metaforickým označením, nýbrž živou realitou. V Halbwachsově pojetí existuje mnoho kolektivních pamětí, neboť každá společnost má svou vlastní kolektivní paměť, ale jen jedna historie, která je zbavena každého specifického zřetele.

Results

Conclusion