Kniha přírody jako otevřená epistemologická otázka raného novověku:K teologickým konceptům přírody v díle Johanna Arndta (1555-1621) a Samuela Fabricia (1577-1625)

Lucie Kolářová

doi:10.5507/sth.2017.050

Abstract

The article deals with the interpretation of nature in the writings of two early modern Lutheran theological thinkers, Johann Arndt and Samuel Fabricius, and this against the background of the significance of these theological concepts for an (empirical) understanding of nature, at the time an issue of ever increasing importance. The authors’ approach and reasoning are analysed in the context of the then status of nature, showing in what way and to what extent the theologians’ ideas related to the distinct trend of natural scientists to study nature not (primarily) as creation. The concluding synthesis argues for a principal difference between teleological and causal reasoning of that time, which requires a different type of cognition. This study, however, dismisses polarising thinking. What the article points out as positive is the heuristic function of these concepts on the way to scientific knowledge.

Highlights

Arndt přece mluví o Boží niternosti právě také v souvislosti s přírodou.[32]
The article deals with the interpretation of nature in the writings of two early modern Lutheran theological thinkers, Johann Arndt and Samuel Fabricius, and this against the background of the significance of these theological concepts for an understanding of nature, at the time an issue of ever increasing importance
The concluding synthesis argues for a principal difference between teleological and causal reasoning of that time, which requires a different type of cognition

Summary

Introduction

Avšak Birgit Gruebner upozorňuje na to, že tam, kde by stvoření představovalo pouhý účinek Božího působení, kde by byl Bůh vyzdvihován jako ten, který si v základě dostačuje a přírodu a člověka „nepotřebuje“, a kde by dále Bůh vystupoval jako vlastník přírody, člověk jako její uživatel a příroda sama jako „samo o sobě nic“, tam je myslitelný už jen užitkový vztah k přírodě.[31] Taková interpretace Arndtova pojetí by se do jisté míry nabízela, protože v Liber naturæ je rozlišení mezi Bohem a přírodou zachováno dosti důsledně.

Results

Conclusion