Kliometrie a národní příběh. Zajatci z wehrmachtu jako vojáci československého zahraničního vojska za druhé světové války

Abstract

Studie na případu československĂŠ zahraničnĂ­ armĂĄdy za druhĂŠ světovĂŠ vĂĄlky prezentuje moĹžnosti kvantitativnĂ­ch přístupĹŻ v historiografii, a předevĹĄĂ­m naznačuje, Ĺže numerickĂĄ zpracovĂĄnĂ­ majĂ­ potenciĂĄl i pro zkoumĂĄnĂ­ hlubĹĄĂ­ch souvislostĂ­ a tak „měkkĂ˝ch“ pojmĹŻ, jako jsou předsudky při vnĂ­mĂĄnĂ­ „druhĂ˝ch“ nebo procesy formovĂĄnĂ­ obrazu rĹŻznĂ˝ch dějinnĂ˝ch fenomĂŠnĹŻ v kolektivnĂ­ paměti. Autor uvĂĄdĂ­, Ĺže do československĂ˝ch vojenskĂ˝ch jednotek formovanĂ˝ch na ZĂĄpadě v letech 1939 aĹž 1945 vstoupily tĂŠměř tři tisĂ­ce ČechoslovĂĄkĹŻ, kteří předtĂ­m určitou dobu slouĹžili v německĂŠm wehrmachtu. To představovalo aĹž třicet procent početnĂ­ho stavu, kterĂŠho tyto jednotky dosĂĄhly na konci vĂĄlky. V květnu 1945 tedy tĂŠměř kaĹždĂ˝ třetĂ­ československĂ˝ vojĂĄk měl za sebou sluĹžbu v německĂŠ uniformě. Tato skutečnost vĹĄak nezapadala do ideovĂŠho formovĂĄnĂ­ novĂŠ nĂĄrodnĂ­ identity, zaloĹženĂŠho předevĹĄĂ­m na obrazu „celonĂĄrodnĂ­ho boje“ za svobodu a příběhu odvěkĂŠho konfliktu s němectvĂ­m. Synergie cĂ­lenĂŠ a přirozenĂŠ marginalizace „shora“ i „zdola“ pak měla za nĂĄsledek tĂŠměř naprostĂŠ potlačenĂ­ tohoto fenomĂŠnu v kolektivnĂ­ paměti českĂŠ společnosti jako celku. ZahraničnĂ­ odboj byl prezentovĂĄn ve striktně nĂĄrodnĂ­m duchu a vojĂĄci zahraničnĂ­ch jednotek představovĂĄni coby typičtĂ­ zĂĄstupci českĂŠho, respektive slovenskĂŠho nĂĄroda. BĂ˝valĂ˝m zajatcĹŻm z wehrmachtu se ani v publikovanĂ˝ch pamětech a vzpomĂ­nkĂĄch veterĂĄnĹŻ odboje nedostalo pozornosti, kterĂĄ by odpovĂ­dala jejich celkovĂŠmu počtu a vĂ˝znamu. Autor s pomocĂ­ kvantitativnĂ­ch metod zkoumĂĄ, zda ĹĄlo v tomto případě pouze o dĹŻsledek zĂĄměrnĂŠ marginalizace, nebo zda za tĂ­mto „vytěsněnĂ­m“ mohly bĂ˝t i jinĂŠ dĹŻvody. Detailně mapuje rozsah a chronologii zařazenĂ­ těchto muŞů v rĂĄmci rĹŻznĂ˝ch jednotek a doklĂĄdĂĄ, Ĺže k nim nastupovali ve větĹĄĂ­m počtu aĹž od lĂŠta 1944 a mnozĂ­ z nich se do konce vĂĄlky nestačili dostat na frontu. To se bezpochyby odrazilo i ve vnĂ­mĂĄnĂ­ veterĂĄnĹŻ, kteří se s nimi prakticky nemuseli setkat a netuĹĄili, jak vĂ˝znamnĂ˝m rekrutačnĂ­m zdrojem jsou prĂĄvě bĂ˝valĂ­ zajatci z wehrmachtu.