Křesťané před volbou: stát se muslimem, nebo zemřít? K otázce konverzí k islámu během arménské genocidy

Michal Řoutil

doi:10.14712/23363398.2018.14

Abstract

This article focuses on the issue of Christian conversions (forced or voluntary) to Islam during the Armenian genocide. The essay examines the ideology of turkification that was behind these efforts, including Ottoman government- sponsored orphanages as a direct means of assimilating Armenian children. It pays particular attention to the process of ‘rebuilding’ the Armenian nation in the immediate aftermath of World War I sometimes called ‘national reconstruction’. In the final part the paper deals with the phenomenon of the ‘Hidden Armenians’ in contemporary Turkey.

Highlights

This article focuses on the issue of Christian conversions to Islam during the Armenian genocide
The essay examines the ideology of turkification that was behind these efforts, including Ottoman government-sponsored orphanages as a direct means of assimilating Armenian children
Později Çetinová sestavila společně s Ayşe Gül Altınayovou knihu Vnoučata, která shrnuje svědectví vnoučat a pravnoučat islamizovaných Arménů.[49] Skryté Armény na různých místech dnešního Turecka vyhledával také spisovatel Kemal Yalçin

Summary

K arménské genocidě viz nejnověji

London – New York: Berghahn Books 1995; Taner Akçam. Oxford – New York: Oxford University Press 2011; Průběh arménské genocidy lze rozdělit do dvou základních fází: 1) vyvraždění arménské mužské populace a deportace zbylého obyvatelstva (duben – prosinec 1915); 2) vznik tranzitních a koncentračních táborů a likvidace deportovaných (prosinec 1915 – prosinec 1916). New Jersey: Princeton University Press 2012; Raymond H. New Jersey – Oxford: Princeton University Press 2015 aj. Během arménské genocidy přišlo o život 800 tisíc až 1,2 milionu osob. Zda konvertovat k islámu a pokusit se tak zachránit holý život, byly vystaveny statisíce osob. Úředníci prováděli na křesťany nátlak i jinými způsoby – instruovali například horlivé muslimy, aby navštěvovali své křesťanské sousedy a přemlouvali je k přijetí islámu.

K Deir ez-Zoru viz více

Islamizace jako prostředek poturčení