Abstract
Through an analysis of the human experience structure in Schillebeeckx' theology, this article examines the anthropological conditions of the potential religiosity of humankind. The methodical validity of the approach: comprehending the image of humanity used in Schillebeeckx' theology presupposes a formal division of epistemic levels in its attitude towards humankind. The differentiation between the first, pre-religious basic level in theological language usage clarifies the given theological intention better. The validity of the content: in his theology Schillebeeckx works with the principle of the autonomy of the world and of humankind. As he seeks a field of values proper to religion, he allows the general human level to maintain its authenticity. The human experience structure in Schillebeeckx' concept displays human authenticity on its basic level, while at the same time it proves to be a transcending system in principle. As such it can and should be the starting point for an explicit understanding of humanity's religious dimension.
Highlights
Zkušenost jako teologické východisko nemá znamenat, že by autor favorizoval existencialistický pohled na člověka, stojící v opozici vůči dřívějšímu způsobu teologického uvažování (Zjevení jako východisko) a upřednostňující současný zkušenostní svět
Schillebeeckx se domnívá, že právě jen tehdy, v situaci přijetí konkrétního utrpení, se může člověk nasadit a angažovat pro nějakou záležitost, neboť se už nemusí soustřeďovat na sebe či své utrpení
Avšak právě prostřednictvím fragmentárnosti lidského života lze zahlédnout v dějinách utrpení změny, které mohou být v hermeneutice životních zkušeností zakoušeny jako spása
Summary
V tomto příspěvku jde především o analýzu člověka ve „všeobecně ‐lidské“ rovině skutečnosti. Mystického člověka umožňuje uchopit autonomní lidství jako autentickou součást obrazu člověka.[11] b) Obsahově: Schillebeeckx teologicky pracuje s principem autonomie světa a člověka.[12] Teologické skutečnosti nejsou de facto žádnými jinými skutečnostmi než těmi, jež má či může mít k dispozici člověk ve svém každodenním životě. 2004 tento vyjádřil lítost a nespokojenost nad „ideologicky zabarvenými“ překlady titulů, což se v ještě větší míře týkalo právě poslední knihy Mensen als verhaal van God, jež byla přeložena, tentokrát do angličtiny, jako Church: The Human Story of God (Církev: Lidský příběh Boha). Let pociťoval Schillebeeckx téma církve a jejích polarizací za něco poněkud druhořadého, co musí ustoupit důležitějšímu poslání: totiž hledat jádro evangelií a křesťanství pro člověka tohoto světa; srov. Borgman, „Van cultuurtheologie naar theologie als onderdeel van de cultuur: De toekomst van het theologisch project van Edward Schillebeeckx,“ Tijdschrift voor Theologie 34 (1994): 335–360, zde 357–358
Sign-in/Register to view highlights & summary Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
