Abstract

Pozdní fáze historiografické kariéry Jeana Froissarta spadá do devadesátých let 14. století, kdy se ve Francii vyostřoval boj mezi příbuznými mentálně chorého krále Karla VI., především Filipem Burgundským a Ludvíkem Orleánským. Froissartovy Kroniky byly v burgundském prostředí 15. století velmi oblíbené a často opisované. Někteří badatelé proto usoudili, že Froissart sdílel proburgundskou orientaci, čemuž se zdála nasvědčovat též podpora, které se těšil ze strany Albrechta Bavorského a jeho syna Viléma, zetě Filipa Smělého. Analýza pasáží spojených s burgundským vévodou i s rodinou Ludvíka Orleánského však ukazuje, že kronikář ve skutečnosti neobhajoval zájmy ani jedné z těchto politických stran či jakékoli jiné formy kolektivní identity. Jeho úsudek byl veden zejména osobními sympatiemi, a to bez ohledu na závislost na konkrétních urozených mecenáších či jeho vlastních pocitech sounáležitosti.

Full Text
Paper version not known

Talk to us

Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have

Schedule a call

Disclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.