Abstract

Natriumfluorid, monojodacetát a malonát brzdí, popřípadě stimulují, dýchání kořenů pšenice pěstované 2 až 10 dní v roztoku humátu sodného (100 mg/l) silněji, než dýchání kořenů rostlin pěstovaných ve vodě. Obdobně působí natriumfluorid na dýchání listů. Poměr radioaktivit C14O2 uvolněného z glukosy značené v poloze 1 nebo 6 (C6/C1) je průkazně zvýšen u kořenů, nikoli však u listů. Změna tohoto poměru je doprovázena zmenšením celkové radioaktivity C14O2 uvolněného kořeny rostlin ovlivněnými humátem z glukesy specificky i totálně značené. Endogenní respirace (QO2) kořenů je působením humátu zesílena o 5–30 %, intensita respirace listů zůstává na stejné úrovni. Růst kořenů do délky je v prostředí s humátem intensivnější o 20–80 %, růst listů o 5–15%. Uvedená zjištění vedou k závěru, že v kořenech rostlin pěstovaných v roztoku humátu vzrůstá podíl glykolysy v respiračním metabolismu.

Full Text
Published version (Free)

Talk to us

Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have

Schedule a call