Hus v myšlení a tradici pravoslavné církve

Jiří Jakub Jukl

doi:10.5507/sth.2015.054

Abstract

The interpretation of Master Jan Hus has gone through significant changes in the Orthodox environment over the last 600 years. He was viewed as one of the initiators of the world's Reformation movement in the 16th and 17th centuries. He was strictly condemned for this reason during this period in the writings of Russian Orthodox authors (as well as Luther, Calvin and Zwingli). The first radical change to this opinion occurred in the 19th century. Hus is portrayed in the writings of Slavophile authors as completely or almost entirely Orthodox. This understanding was resumed in renewed Czech Orthodox Church. It even resulted in a request for the canonization of Hus sent to the Russian Holy Synod in 1903 although the Russian Holy Synod did not respond to the question concerning Hus' holiness. The Czech-Moravian Church of Saint Bishop Gorazd had a similarly ambiguous and cautious stance on Hus. This is also suggested by the liturgical texts for the feast day of 6th July and the prayer book entitled Lidový sbornik. There are certain supporters of Hus' canonization at present although their position is not particularly strong.

Highlights

The interpretation of Master Jan Hus has gone through significant changes in the Orthodox environment over the last 600 years
He was viewed as one of the initiators of the world’s Reformation movement in the 16th and 17th centuries. He was strictly condemned for this reason during this period in the writings of Russian Orthodox authors
This understanding was resumed in renewed Czech Orthodox Church

Summary

Jak se zprávy o Husovi šířily na Východ

Zejména ruských křesťanů na Jana Husa věnoval část svých prací Antonij Vasiljevič Florovskij. Že Hus byl „obětí za národ“, kterému ukázal pravoslaví jako ideál. Že Husovo učení bylo návratem k apoštolské církvi v její „řeckovýchodní“ podobě, ale uznává, že se pravoslaví u Husa v čisté podobě, tak jak ho známe třeba z Ruska, neprojevovalo. Vztahu Husa k pravoslaví se věnoval Alexandr Fedorovič Hilferding v knize Hus: Jeho poměr k pravoslavné církvi (české vydání 1871). Sám Hus sice při své kritice papežství poukazuje na to, že i „Řekové“ mohou být spaseni, z toho však rozhodně nelze vyvozovat jeho příklon k pravoslaví. Že se Hus hlásil k pravoslaví, ale jeho touha po původní křesťanské čistotě a návratu k apoštolské církvi jej činí svatým specifickým způsobem, a proto ho mohou vyznávat všichni křesťané, protože z apoštolské církve všichni vzešli.[16]. Nikolaj (Velimirovič), Svatý Jan Hus, Pravoslavná akademie, 2003, s. 23n

Úcta k Husovi v obnovené pravoslavné církvi v českých zemích

Husova úcta v církvi Gorazdově