Fluvial dynamics and selected methods of ecohydrological monitoring of restored Sviňovický brook channel

Abstract

This paper concentrates on monitoring and the evaluation of the restored Sviňovicky brook channel. Main attention is paid to fluvial dynamics of the new channel. Repeated measurement of the cross-section and longitudinal profiles of the channel in connection with the rainfall and run-off events which have occurred can be considered as the basic method. In addition experimental photogrammetric methods have been applied using aerial images of the area taken from low-flying model planes. So far the largest changes to the revitalized channel occurred during the floods in July 2006. The flood caused changes in depth reaching more than 30 cm and in width reaching up to 1 metre, thus creating new conditions for further development of the channel. Changes in the course of the monitored channel in the historical period between 1843 and 2005 have been studied separately based on an analysis of the maps and aerial images. In connection with this research, selected methods of ecohydrological monitoring have been applied: surface water quality monitoring based on the hydrochemical parameters and also assessment of hydromorphological structures of the river habitat quality. <b>Fluviální dynamika a vybrané metody ekohydrologického monitorování koryta revitalizovaného Sviňovického potoka</b> Příspěvek je zaměřen na monitoring a hodnocení zrevitalizovaného Sviňovického potoka u obce Zbytiny v povodí horní Blanice. Hlavní pozornost byla věnována dynamice fluviálně-morfologického vývoje nového koryta. Je založena na opakovaných geodetických zaměřováních příčných a podélných profilů v pravidelných půlročních intervalech ve vztahu k proběhlým významným srážko-odtokovým epizodám. Vedle geodetických metod byly v území aplikovány fotogrammetrické metody s využitím nasnímkování území z nízkoletících modelů. Rozvolněné koryto vykazovalo od provedené revitalizace poměrně velkou dynamiku spočívající v mírném až středním zahlubování koryta, provázeném podemíláním svahů a rozšiřováním koryta v místě zákrutů. K prozatím největší modelaci revitalizovaného koryta došlo při povodni v červenci 2006, která vyvolala na malém toku hloubkové změny v rozmezí více než 30 cm a šířkové změny až 1 m a vytvořila nové podmínky pro další vývoj koryta. I přes relativně stabilizovaný stav koryta a různý stupeň zpevnění břehů a dna vegetací se rozhodl vlastník toku, správa ZVHS Prachatice, zasáhnout do přirozeného vývoje zrevitalizovaného koryta. Ke konci kalendářního roku 2007 byl proveden závoz lomového kamene k největším nátržím v úseku toku nad silničním mostem. Dolní úsek toku byl prozatím ponechán přirozenému vývoji. Samostatná pozornost byla věnována změnám trasy sledovaného koryta v historické době v období 1843–2005 na základě analýzy mapových podkladů a leteckých snímků. Analýzou byly zjištěny poměrně razantní, v dnešní době již nenávratné změny trasy sledovaného koryta spojené s melioračními úpravami v 70.–80. letech minulého století. V návaznosti na fluviálně-morfologický průzkum byl prováděn průzkum kvality vody na základě základních hydrochemických ukazatelů a dále hodnocení ekohydromorfologických struktur kvality habitatu vodního toku. Provedený monitoring potvrdil nízkou míru znečištění revitalizovaného úseku Sviňovického potoka. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány u parametrů CHKSMn (III. třída jakosti), konduktivita a dusičnanový dusík (II. třída jakosti). Zdrojem těchto látek jsou rozptýlené a plošné zdroje znečištění. Jejich snížení by napomohlo komplexnější pojetí revitalizace jak v podélném, tak příčném profilu včetně vytvoření funkčních doprovodných vegetačních pásů s optimální skladbou dřevin a keřů, vyřešení vyústění drenážních výpustí a eliminace chovu skotu v bezprostřední blízkosti toku. Dostatečně široké a funkční doprovodné vegetační pásy by znamenaly rovněž zlepšení celkového ekohydromorfologického stavu koryta vodního toku. Mapování ekohydromorfologického stavu bylo provedeno na revitalizovaném úseku v celkové délce 720 m a dále bylo provedeno mapování upraveného úseku na horním toku Sviňovického potoka v délce 280 m. Při terénním průzkumu byly mapovány charakteristiky koryta toku, doprovodných vegetačních pásů a údolní nivy. Z pohledu studia přirozeného hydromorfologického vývoje revitalizovaného koryta je škoda, že došlo v několika úsecích nad silnicí k opevnění břehů kamenným pohozem. Do přirozeného procesu formování koryta tedy opět zasáhl antropogenní faktor.