Abstract

Historie účetnictví na území českých zemí je velice zajímavá a poučná. Na základě dostupných informací lze tvrdit, že organizace účetnictví v českých zemích byla vždy na velmi vysoké úrovni. Z historického vývoje této disciplíny můžeme usuzovat, že účetnictví vždy odráželo atmosféru doby a dynamicky reagovalo na měnící se ekonomické a politické podmínky. Obrovský rozvoj organizace účetnictví lze pozorovat za vlády císařovny Marie Terezie v 18. století. V 18. a 19. století je účetnictví charakteristické zejména svou přesností a precizností, která je typická pro celé období. Důraz byl kladen na poctivost a přesnost vyjádření a na schopnost obhájit své hospodaření před vnějším světem a být schopen v každém okamžiku dokladovat stav majetku a závazků. Tento článek si klade za cíl souhrnně charakterizovat jednotlivé účetní systémy používané v českých zemích v 18. a 19. století, identifikovat jejich fundamentální komponenty, principy a metody ve vztahu k aktuální podobě účetnictví.

Highlights

  • Vedení hlavní knihy spočívalo v zápisu náležitostí a odvodů a bylo označováno jako kontování

  • V roce 1793 však došlo k vyjmutí revizní a cenzurní činnosti z kompetence Hlavní státní účtárny a tyto aktivity byly přeneseny na jednotlivé zemské účtárny

  • Na základě dostupných informací lze tvrdit, že organizace účetnictví v českých zemích byla vždy na velmi vysoké úrovni

Read more

Summary

Obecné principy a úkoly účetnictví

Úkolem účetnictví v tomto období bylo zejména zachytit, jak se hospodaří se jměním a dále prokázat pravost a správnost provedených operací se jměním vůči druhým osobám prostřednictvím zápisů v knihách, které byly vedeny za tímto účelem. Blomann definuje účetnictví jako písemný zápis veškerých změn ve jmění za účelem evidence těchto událostí. Tyto jednotlivé případy byly označovány jako jednací a vykazovaly se do takových detailů, aby bylo možné prokázat jejich opodstatněnost druhým osobám. Účetnictví jako takové směřuje svou pozornost ke 3 významným oblastem (Blomann, 1898): vylíčení jmění – při splnění tohoto cíle hraje dominantní roli tzv. Hlavní (ústřední) inventář, který obsahoval agregované informace ze všech dílčích popisníků, vylíčení změn ve jmění – představuje účtování v užším smyslu v chronologickém sledu označované jako chronologické nebo deníkové, vylíčení hospodářských výsledků – jednotlivé jednací případy byly zapisovány v soustavném pořadí dle titulu (soustavné, systematické knihování). Tohoto účetního systému se využívalo především v oblasti finančních (kamerálních) komorních důchodů

Účetní knihy
Účetní výkazy a účetní závěrka
Dopické účetnictví
Účty dopického účetnictví
Účetní závěrka a uzávěrka
Institucionální kontrola účetnictví v Rakousku-Uhersku
Full Text
Paper version not known

Talk to us

Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have

Schedule a call