Abstract
Autorka sleduje, jakĂŠ vzpomĂnky si Ĺženy deportovanĂŠ nacisty do TerezĂna uchovaly na pobyt v tamnĂm ĹžidovskĂŠm ghettu a jakĂ˝mi mechanismy se tyto reflexe - odliĹĄnĂŠ od vzpomĂnek muŞů - utvĂĄĹely. StĹedobodem jejĂho vĂ˝zkumu jsou zpĹŻsoby adaptace a vyrovnĂĄvĂĄnĂ se situacĂ, jeĹž si Ĺženy v TerezĂnÄ vyvinuly. Analyzuje genderovÄ utvĂĄĹenĂŠ strĂĄnky kaĹždodennĂho Ĺživota a promÄn rolĂ terezĂnskĂ˝ch Ĺžen i to, jak se promĂtly do jejich pĹĂbÄhĹŻ v podobÄ, v jakĂŠ je znĂĄme dnes. JĂĄdro jejĂho vĂ˝zkumu je zaloĹženo na vzorku tĹiceti ĹživotopisnĂ˝ch rozhovorĹŻ poĹĂzenĂ˝ch v devadesĂĄtĂ˝ch letech minulĂŠho stoletĂ s Ĺženami pĹeĹživĹĄĂmi pobyt v TerezĂnÄ a doplnÄno dalĹĄĂmi dobovĂ˝mi prameny. Tyto Ĺženy zaĹžily deportaci vÄtĹĄinou v dobÄ, kdy jim bylo mezi dvaceti a tĹiceti roky, patĹily ke stĹednĂ tĹĂdÄ, byly asimilovanĂŠ, emancipovanĂŠ a vÄtĹĄinou hovoĹily Äesky. Podle zjiĹĄtÄnĂ autorky byly mladĂŠ ÄeskĂŠ vÄzeĹkynÄ v terezĂnskĂŠm ghettu vesmÄs nuceny opustit individualistickĂ˝ ĹživotnĂ styl modernĂ nezĂĄvislĂŠ Ĺženy, kterĂ˝ vedly pĹed deportacĂ, a zaujmout silnÄ genderovÄ urÄenou, pouze podpĹŻrnou Ăşlohu, soustĹedÄnou na rodinu a kolektiv. DĂĄle autorka zkoumĂĄ vztah mezi posunem v sociĂĄlnĂ Ăşloze Ĺžen, vytvĂĄĹenĂm sociĂĄlnĂch sĂtĂ a skupin a ĹĄancemi Ĺžen na pĹeĹžitĂ. VychĂĄzĂ pĹitom z pĹedpokladu, Ĺže analĂ˝za postavenĂ Ĺžen konkrĂŠtnÄ a genderu obecnÄ pomĂĄhĂĄ identifikovat mocenskĂŠ vztahy v rĂĄmci komunity, kterĂĄ vznikla z donucenĂ.
Sign-in/Register to access full text options 
Free) 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a call
