Abstract
This article deals with the historical and current forms of political expressions of Catholicism in the USA. With a focus on the specific role of religion in the American political context, and on the historical development of the American Catholic community, it explores the plurality of opinions on the application of values which arise from Catholicism in the social and political setting. The context of ideological orientations and personalities are included both from the areas of the liberal Catholic and conservative Catholic - neoconservative and paleoconservative - spectrum.
Highlights
Příčin těchto přesunů volebních preferencí lze shledávat více, Prendergast je redukuje v zásadě na dvě základní – rostoucí společenský status katolí‐ ků od spodních pater americké společnosti ke střední třídě a proměnu politické agendy a hodnotového zakotvení u demokratů i republikánů.[36]
Debata a pnutí v rámci kato‐ licismu v USA, které se promítá i do určité diverzity názorů vysokých představitelů americké katolické církve, může být vyjádřena signifikant‐ ně kupříkladu silným odsuzujícím výrokem chicagského arcibiskupa kardinála Francise George, který měl v roce 1998 prohlásit, že „liberální katolicismus je již vyčerpaný projekt“, čímž deklaroval převažující trend
Podobně takto katolicismus definuje i jiný český odborník na politický a kulturní katolicismus Jiří Hanuš, pod široký pojem katolicismus zahrnuje „různé oblasti lidské tvořivé činnosti, která může, ale také nemusí být v přímém vztahu a se‐ pětí s katolickou církví, jejími dějinami, naukou a aktivitami.“94 Ačkoli tedy pojem americký politický katolicismus nenajdeme obvykle jako etablo‐ vaný analytický termín, můžeme jej užít jako označení pro jakoukoli po‐ litickou aktivitu či politický koncept nositele, který je přímo či nepřímo s katolicismem jako institucionalizovaným náboženstvím spojen
Summary
Náboženský rys americké identity je předmětem zájmu mnoha studií, reflexí a sociologických zkoumání. Století Will Herberg vydal knihu Protestant–Catho‐ lic–Jew: An Essay in American Religious Sociology (1955),[6] ve které reflek‐ tuje roli náboženství v USA a dochází k závěru, že religiozita je pod‐ statným rysem americké identity. Základní tři náboženství tak lze podle Herberga vnímat jako tři větve „amerického náboženství“, které jsou třemi rozličnými reprezen‐ tacemi v zásadě stejných „duchovních hodnot“, hodnot, na kterých stojí americká demokracie.[8] Píše: Tři náboženské komunity – protestanti, katolíci, židé – jsou Amerikou. P. Huntington, který taktéž spatřuje specifičnost náboženské identity USA nikoli jako výhradně protestatnskou (WASP), ale šířeji „křesťanskou“, spočívající zejména v interakci a vzájemném kulturním obohacení mezi protestantismem a katolicismem.[11] Specifické rysy ame‐ rické náboženské situace současnosti jsou často kladeny do kontrastu s kontextem evropským. Bergera[12] či Grace Davie,[13] kteří kla‐ dou důraz na odlišnou míru religiozity a specifickou roli náboženství v americké společnosti, zejména ve srovnání s evropskými zeměmi – de‐ bata se promítá kupříkladu v titulu knihy Religious America, Secular Eu‐ rope? A Theme and Variations.[14]
Sign-in/Register to view highlights & summary Sign-in/Register to access full text options 
Talk to us
Join us for a 30 min session where you can share your feedback and ask us any queries you have
Schedule a callDisclaimer: All third-party content on this website/platform is and will remain the property of their respective owners and is provided on "as is" basis without any warranties, express or implied. Use of third-party content does not indicate any affiliation, sponsorship with or endorsement by them. Any references to third-party content is to identify the corresponding services and shall be considered fair use under The CopyrightLaw.
