Comparative analysis of the impact of slope inclination and altitude on long-term land use changes in Czechia

Abstract

The aim of this article is to compare the effects of altitude and slope inclination on the spatial distribution of selected categories of land use. This study is based on Czechia’s LUCC database 1845–1948–1990–2000. The database contains nearly 9,000 basic territorial units (BTUs) and 8 LUCC categories that can be compared in all of the time periods mentioned. For the purpose of calculating the average altitude and slope inclination of all BTU s, a digital terrain model (DTM) of Czechia was created using interpolation methods. The average altitude and slope inclination of each BTU constituted the primary input variables for the correlation analysis. The strength of the relationship between these factors and the relevant categories was examined. Evidence concerning the increasing significance of inclination in the spatial distribution of arable land and grasslands after 1948 may be the most important finding. While in 1845, the first year in the database, altitude basically determined the location of arable land; after the World War II , there was a turn in this trend. Mainly in connection with the development of agro-industrial forms (the introduction of modern heavy machinery, the automation of modern cultivation methods, etc.), inclination became more important in determining the abandonment of arable land. <b>Komparativní analýza vlivu sklonitosti a nadmořské výšky na dlouhodobé změny krajiny Česka</b> Hlavním cílem tohoto článku bylo porovnat vliv nadmořské výšky a sklonitosti na prostorovém rozmístění vybraných kategorií land use v období 1845–2000. Pomocí korelačních metod bylo hodnoceno, zdali nadmořské výšky měly větší vliv na změny land use než sklonitost. Základním zdrojem dat o vývoji změn využití ploch v časových horizontech 1845, 1948, 1990 a 2000 byla LUCC Czechia databáze. Údaje o průměrných nadmořských výškách a průměrných sklonitostí zkoumaných ZÚ J byly vypočteny v GIS z digitálního modelu terénu. Užitá statistická metoda byl výpočet lineárního korelačního koeficientu (R) mezi hodnotou dané reliéfní charakteristiky a podílem dané kategorie využití ploch na celkové rozloze. Za nejdůležitější výsledek možno považovat důkaz o evidentním zvýšení významnosti sklonitosti na prostorové rozložení orné půdy a trvalých travních porostů po roce 1948. Zatímco v prvním sledovaném období 1845–1948 nadmořská výška zásadněji určovala výskyt orné půdy, po druhé světové válce došlo k obratu. Převážně v souvislosti s rozvojem industriální formy agrokomplexu (zavedení moderní těžké mechanizace, automatizace moderních pěstebních postupů…) se sklonitost stala více určující pro opouštění orné půdy a růstu zatravněných ploch.